"Dostali jsme zprávu, že Řecko tu pomoc odmítlo s tím, že odmítlo i pomoc dalších zemí, protože už nedokáže koordinovat takové množství letadel a vrtulníků," řekla v šest hodin večer Opletalová.

Dodala, že pět miliónů, které ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na pomoc zemi vyčlenil, zůstává k dispozici. "Budeme s nimi dál komunikovat a případně uvažovat o nějaké pomoci při odstraňování následků požárů," uvedla.

Jih země stále v plamenech

Řecko nepřestává hořet. Hasiči na jihu země podle agentury Reuters museli během úterý bojovat s nejméně 25 frontami požárů. Jen od pondělí jich vzplálo 56. Při požárech zemřelo už 63 lidí.

Jih země hoří od konce minulého týdne, nejvážnější je situace na Peloponésu a ostrovech Evia a Euboia. Mnoho požárů někdo úmyslně založil, úřady nyní zkoumají, zda nejde o organizovanou skupinu.

Místa požárů v Řecku. Foto: Novinky s použitím mapy.cz

Řekové zatkli dva kempující Čechy

Policie, která se snaží dopadnout žháře, v úterý zadržela na ostrově Lefkada také dva české turisty, protože nedodrželi podmínky bezpečného kempování. Oba zaplatili pokutu a byli propuštěni.

"Nebyli obviněni ze žhářství, porušili pravidla pro kempování, zaplatili pokutu a byli propuštěni," řekl Novinkám český konzul v zemi Jiří Kříž. Ani on sám však nebyl schopen uvést, zda rozdělávali oheň: "Oni se na nás o pomoc neobrátili. " Podle něj panuje v Řecku kvůli požárům "hektická situace".

Podle Opletalové byla dvojice Čechů dokonce podmínečně odsouzena: "Jeden český pár, ročník 66 a 79 byl zadržen v neděli kvůli špatnému kempování, nic ale nepodpálil. V pondělí je prokurátor odsoudil ke dvaceti dnům podmíněně s tříletým odkladem, takže to pro ně dopadlo dobře," řekla Novinkám.

Ani mluvčí však neví, čeho přesně se dvojice dopustila, jestli třeba rozdělávala oheň na místech, kde to není dovoleno: "Ne, to přesně nevíme, šlo o porušení bezpečnostních předpisů. Zřejmě to s ohněm nějak souviselo," dodala.

Opletalová upozornila, že zejména lidé, kteří jedou do Řecka individuálně, by měli dodržovat veškerá bezpečnostní opatření, protože Řekové jsou kvůli požárům velmi přísní. V souvislosti s údajným žhářstvím už byly v zemi zadrženy desítky osob.

Hasiči s ohněm bojují už pátý den

Hasiči s živlem bojují již pátý den. Lesní požáry si již vyžádaly přes šedesát obětí na životech a stále nejsou pod kontrolou. Od pondělí propuklo 56 nových požárů. Nejvíce hoří na Peloponésu a na ostrově Evia severně od Atén, sdělil mluvčí hasičů Nikos Diamandis.

Hasit se snaží i místní obyvatelé. "Musel jsem použít 300 litrů vína ve snaze uhasit ohně u mého domu," řekl Georgios Dimopoulos z vesnice Makistos na jihu Peloponésu. "Bojoval jsem s ohněm 17 hodin. Byli jsme ponechání na jeho pospas. Nevěděl jsem, jestli je den nebo noc," dodal.

Skupina kyperských hasičů vytváří protipožární koridory v horách na sever od Olympie. Historické město uniklo plamenům v neděli.

"Oheň ustoupil, vítr nefouká a máme nad sebou cisternová letadla, musíme ale být na pozoru," uvedl velitel hasičů v regionu Marcos Strangoulas.

Řecká vláda podezřívá organizovanou skupinu žhářů

Řecká vláda šetří, jestli požáry nejsou zakládány skupinou žhářů podle společného plánu. Pověřila tím zpravodajské a bezpečnostní služby.

"Máme jisté údaje, svědky a nálezy, které vyžadují vyšetření," řekl ministr veřejného pořádku Vyron Polydorashe.

Letadlo hasí požár u řecké vesnice Kalyvakia na západě Peloponésu. Foto ČTK/AP

S tím ale nesouhlasí ekologové. "Myslím, že se jedná o velmi nebezpečné tvrzení, hlavně proto, že dosavadní důkazy tomu nenasvědčují," uvedla manažerka pro ochranu přírody řecké pobočky WWF Theodota Nantsouová.

Opozice žádá demisi vlády

Na boji se živlem se kromě více než 800 řeckých hasičů a 800 řeckých vojáků podílejí desítky hasičů a letounů ze 17 zemí. Tým 55 izraelských hasičů například pomáhá při zvládání jednoho z nejhorších požárů v Kresteně poblíž Olympie.

Katastrofa je tak rozsáhlá, že úřady zatím nevědí, kolik porostu shořelo a kolik lidí bylo zraněno.

Požáry mají i politické dopady. Podle agentury AP je zřejmé, že budou dominovat kampani před předčasnými parlamentními volbami stanovenými na 16. září.

Na konzervativní vládu ostře zaútočily opoziční strany, zejména představitelé Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Podle jeho vůdce Jorgose Papandrea vláda prokázala naprostou neschopnost zvládnout krizi s požáry. Opozice v pondělí uspořádala v Aténách protivládní demonstraci a žádala demisi kabinetu.