Potyčky tentokrát začaly ve východoberlínské čtvrti Friedrichshain, kde demonstranti házeli na dobře vyzbrojené policisty kamení, láhve a petardy. Plenění obchodů, podpalování aut nebo přímé bitky se strážci pořádku, známé z minulých let, však zaznamenány nebyly. I přes drobné násilí berlínský policejní mluvčí Bernhard Schodrowski označil předvečer letošního 1. máje za mimořádně klidný.

Dnes je v Berlíně v pohotovosti na 6000 policistů. Největší potyčky obvykle propukají až o prvomájovém podvečeru, kdy už mají radikální účastníci v krvi mnoho alkoholu.

Debaty o prvomájovém násilí jsou v Berlíně stejně staré jako diskuse o nejlepší strategii k jejich utlumení. První masové výtržnosti se odehrály v roce 1987 na svobodném západě tehdy ještě rozděleného města: poté, co policie ukončila pouliční slavnost v chudé čtvrti Kreuzbergu obývané převážně cizinci, vypukly těžké srážky. Při nich bylo vypleněno 30 obchodů a jeden supermarket. Největší drama zaznamenalo město v roce 1989, kdy bylo zraněno 335 policistů.

Nepokoje hlásí i další německá města

Potyčka mezi policisty a levicovými extremisty se odehrála i v Lipsku u tamního památníku Bitvy národů, který připomíná vítězství spojeneckých armád nad Napoleonem z roku 1812. Srážky po koncertu proti neonacismu vyprovokovalo asi 600 násilníků. 18 policistů utrpělo zranění, když vzduchem létaly láhve a kamení, a 25 osob bylo zadrženo.

Nepokoje hlásí i Hamburk, Brémy a Mnichov. Naopak v klidnou demonstraci hlásí Dortmund.