Hlavní obsah

Zastavte Česku dotace, vyzývají evropští lidovci kvůli Babišovu střetu zájmů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Evropská komise by měla vůči Česku vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací. V souvislosti s ukončeným auditem firem okolo holdingu Agrofert to v pondělí navrhli europoslanci Evropské lidové strany. České úřady jsou podle nejsilnější frakce Evropského parlamentu ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nečinné, čímž porušují unijní právo.

Foto: Novinky

Ilustrační foto

Článek

Komise v pátek zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, která konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Důvodem je, že i jako premiér spolurozhodující o směřování unijních peněz dále ovládá Agrofert, i když jej umístil do svěřenských fondů. Česko by proto mělo vrátit dotace v řádech stamilionů korun vyplacené po 9. únoru 2017, kdy vstoupila v platnost novela českého zákona o střetu zájmů. Babiš závěry odmítl s tím, že jsou účelové a zmanipulované, svůj nesouhlas dalo najevo i ministerstvo pro místní rozvoj.

Neoprávněné dotace by měl Agrofert vrátit, říká Hamáček. Z vlády se mu ale nechce

Domácí

„Tím, že Česko nepředchází a nepostihuje střet zájmů českého premiéra, nedodržuje legislativu EU a režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. S cílem ochránit rozpočet by komise nyní měla tento mechanismus spustit,” uvedla v pondělí německá lidovecká europoslankyně Monika Hohlmeierová.

Právě ona vedla loňskou misi kontrolního výboru EP, jehož členové po návštěvě Česka rovněž dospěli k závěru o Babišově střetu zájmů.

Lidovečtí europoslanci také požadují, aby komise dále přezkoumala zneužívání fondů ve prospěch českého premiéra, selhání české administrativy a nečinnost českého justičního systému.

Česko nesouhlasí s auditem o Babišově střetu zájmů. Nic už nezmůže, upozorňují europoslanci

Domácí

Státy EU se loni po dlouhých debatách a překonání odporu ze strany Maďarska a Polska dohodly, že vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy, se bude řídit zmíněným pravidlem. Má to mimo jiné zabránit tomu, aby peníze z unijní kasy směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů. Budapešť i Varšava si vymohly, aby podmíněnost nejprve posoudila unijní justice, na kterou se v polovině března obrátily.

Reklama

Výběr článků

Načítám