Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Za emise vysazování stromů? Aerolinky řeší, co s uhlíkovou stopou

Letecká doprava zdaleka není hlavním producentem skleníkových plynů. Přesto sílí tlak na to, aby dopravci něco se svou emisní stopou dělali, a to zejména v EU, jež chce být za 30 let uhlíkově neutrální. Aerolinky pod tlakem slibují kompenzace, vynulování uhlíkové stopy je ale stěží reálné.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Za emise vysazování stromů? Aerolinky řeší, co s uhlíkovou stopou

Letečtí dopravci podle listu The Guardian loni vypustili do vzduchu 918 milionů tun CO2, což je asi 2,5 procenta světových emisí. Podíl však může narůstat, protože v jiných odvětvích se může podařit dříve prosadit zelené technologie. Počet cestujících by navíc měl dále růst, odhady hovoří o 1,9 procenta ročně.

Počet cestujících se zdvojnásobuje každých 20 let a s tím rostou i emise. „Jen v Británii se emise z letadel zdvojnásobují každých 10 až 25 let,“ podotkl Tim Johnson z organizace Aviation Environmental Federation.

Přibývá proto dopravců, kteří slibují kompenzovat svou uhlíkovou stopu náhradními programy, jako je například výsadba stromů.

EasyJet nedávno ohlásil, že jeho stopa bude zcela kompenzována do roku 2050. Druhá největší evropská nízkonákladová společnost tak následovala australský Qantas a British Airways, které slíbily vykompenzování emisní stopy u domácích letů už od příštího roku.

Přidávají se majetkově spřízněné Aer Lingus, Iberia, Vueling. Vlastní programy kompenzace mají i Air Canada a Air New Zealand. Ředitel WizzAiru dokonce vyzval ke zrušení 1. třídy u letů pod pět hodin, protože cestující v ní jsou zodpovědní za dvojnásobnou uhlíkovou stopu. KLM zase vzkázaly svým zákazníkům, aby létali, jen když je to nutné.

Výsadba stromů? Podvod, tvrdí aktivista

Aerolinky chtějí stopu kompenzovat hlavně výsadbou nových stromů. Jak ale upozornil Mike Childs z organizace Friends of the Earth, podobné sliby jsou „obří podvod“, kdy se zákazníci „opíjejí rohlíkem“. Evropská komise dříve uvedla, že 85 procent těchto programů pod OSN nepřineslo „skutečné, měřitelné omezení emisí“.

Tim Johnson podotkl, že vyvažování uhlíkové stopy vysazováním stromů v tropických oblastech není dlouhodobě udržitelné, protože země, které se k tomuto schématu využívají – ať už to jsou jihoamerické státy, nebo Indie a Čína –, budou samy potřebovat vysazovat stromy, aby kompenzovaly vlastní emise.

Ředitel EasyJetu Johan Lundgren připustil problematičnost tohoto přístupu. Jeho aerolinky zdůrazňují, že s Airbusem zkoumají výrobu letadel s hybridním pohonem, aby emise snížily.

Už sice létají stroje s elektrickým pohonem, ale jejich dolet a nosnost jsou malé. Proto se zatím sází na hybridní pohon, byť ředitel divize Rolls-Royce Electrical Rob Watsen označuje elektrický pohon za přelomový. „Rodí se třetí éra leteckého průmyslu, kterou umožňuje elektrifikace,“ prohlásil. První éru představovala vrtulová letadla poháněná pístovými motory, druhou pak nástup proudových motorů.

Hybridy i nová křídla

To Airbus plánuje experimentální stroj E-Fan X s hybridním pohonem, který by měl vzlétnout v roce 2021. „Naším cílem je mít na začátku 30. let letadla s nulovými emisemi CO2,“ řekl za firmu Glenn Llewellyn. I tak ale společnost mluví jen o snížení emisí kysličníku uhličitého v letectví do roku 2050 na polovinu.

Radikální snížení uhlíkové stopy zatím nepřinesly ani náhrady kerosinu udržitelnými leteckými palivy SAF. Původně se zvažovalo, že by šlo o biopaliva. U nás se testoval metylester řepkového oleje, pod jehož vlivem ale degradovala těsnění. Jinde se zkoušel palmový olej, kvůli němuž se ale zase často kácejí deštné lesy.

Proto se syntetický kerosin vyrábí z použitých jedlých olejů. Objem těchto paliv je však zatím malý. Loni spálených sedm milionů litrů vypadá působivě, ale celosvětově to zajistí jen deset minut provozu.

Další cestou je rozvoj nových konstrukčních materiálů, zejména uhlíkových kompozitů, které by mohly snížit hmotnost letadla a zvýšit jeho nosnost. Naděje je i ve zlepšování aerodynamiky křídla, ultraštíhlá křídla o velkém rozpětí mají menší odpor. Jak však shrnul list The Guardian, cíl aerolinek, aby v roce 2050 nezanechávaly uhlíkovou stopu, je těžko splnitelný, protože závisí na splnění všech těchto faktorů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků