Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Archív, Novinky

Už žádné nové rodinné domy, chtějí prosadit němečtí Zelení

Jednatřicet procent už postavených bytů se nachází podle Spolkového statistického úřadu v rodinných domcích. Vlastní čtyři stěny s dostatkem místa pro rodinu a se zahrádkou s grilem a dětskou houpačkou, sen mnoha Němců, se však ocitl v ohrožení.

Ilustrační foto Foto: Archív, Novinky
Už žádné nové rodinné domy, chtějí prosadit němečtí Zelení

„Ti, kteří si na takový způsob bydlení šetří nebo si vzali hypotéku a je jim většinou mezi 30 až 50 lety, se teď musí obávat, aby Zelení nezískali ve Spolkové republice ještě více vlivu,“ píše týdeník Focus.

Zelení totiž chtějí v souladu se závěry svého sjezdu v prosinci 2019 nejmenší rodinné stavby zakázat – a objevily se i první vlaštovky. V Hamburku už k restrikcím nakročili. „Michael Werner-Boelz, šéf okresního úřadu v Hamburku-sever za Zelené, už prosadil, že v jeho působnosti žádný takový projekt nezíská stavební povolení. Úřad připouští pouze vícepatrové budovy,“ podotkl časopis.

S odvoláním na koaliční smlouvu toto krajně nezvyklé opatření odsouhlasil koaliční partner – sociální demokracie (SPD). „Zdůvodnění? Tento typ budovy je neefektivní z hlediska spotřeby energie a zabírá příliš mnoho místa. To, jak dokážou moderní technologie srážet energetickou náročnost, Zelené nezajímá,“ upozorňuje Focus.

„Ano, 31 procent všech bytů v Německu je v rodinných domech – ale potřebují 41 procent plochy. V případě bytových domů vyznívají čísla přesně opačná: 42 procent bytů stojí pouze na 33 procentech plochy. Musíme stavět do výšky, abychom zajistili střechu nad hlavou více lidem,“ svěřil se Werner-Boelz televizi Norddeutscher Rundfunk.

Opozice se bouří. „Pokud budou SPD a Zelení v okrese sever lpět na svém a zakážou výstavbu rodinných domů koaliční smlouvou, zničí životní sny mnoha mladých rodin,“ vysvětluje Marcus Weinberg, který kandidoval za křesťanskou demokracii (CDU) na hamburského starostu. „Rodinné domy jsou stejně součástí panoramatu města jako staromódní byty nebo moderní nové budovy,“ dodává.

Helmut Schmidt by si dnes už vilku nepostavil

Týdeník Der Spiegel označil strategii Zelených za opožděný triumf NDR, protože paneláková sídliště z její éry by dokonale splnila požadavky Wernera-Boelze.
Ironií osudu se zákaz staveb vztahuje i na hamburskou čtvrť Langenhorn. V ní, na ulici Neuberweg 80, žili v úpravném dvojdomku až do své smrti Helmut Schmidt, spolkový kancléř v letech 1974 až 1982 a hamburský senátor (ministr) vnitra 1961–1965, a jeho žena Hannelore „Loki“.

Dnes je možné si jejich obydlím, kde i v penzi přijímali politiky z celého světa, virtuálně prošmejdit a Nadace Helmuta Schmidta o něm vydala knihu o 224 stranách.

Naopak rezidence jiného německého vrcholného politika se nedá prohlédnout jinak než z velké dálky. Kdo si chce třeba vyfotografovat noblesní vilu Joschky Fischera, v letech 1998 až 2005 vicekancléře a ministra zahraničí za Zelené, v berlínské čtvrti Grünewald, musí počítat s právními důsledky.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků