Hlavní obsah
Režisér David Laňka (vlevo) během natáčení filmu Modelky s. r. o. Foto: archiv autora

USA podle DPA rozhodly o pádu Ševardnadzeho

V Gruzii prohrál stárnoucí patriarcha Eduard Ševardnadze nejen s opozičním vůdcem Michailem Saakašvilim. V zákulisí sváděly i USA a Rusko zápas o vliv v malé, avšak strategicky významné republice u Černého moře. Nakonec oba protivníci zřejmě usoudili, že jejich zájmy v Gruzii už Ševardnadze nehájí dostatečně, napsala německá agentura DPA.

Režisér David Laňka (vlevo) během natáčení filmu Modelky s. r. o. Foto: archiv autora
USA podle DPA rozhodly o pádu Ševardnadzeho

Když v neděli večer stoupenci opozice mávající prapory oslavovali rezignaci bývalého prezidenta, bylo to vítězství na body pro Američany. Noví lidé v Tbilisi, Saakašvili a úřadující prezidentka Nino Burdžanadzeová, jsou koneckonců jejich odchovanci. Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov mohl jen vzbuzovat dojem, že zprostředkoval pokojné předání moci.

USA podpořili novou prezidentku

Po nedělní demisi gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho vyslovily Spojené státy podporu přechodné vládě a nové prezidentce Gruzie Nino Burdžanadzeové. Zároveň ocenily rozhodnutí rezignovat a pomoci obnovit stabilitu v zemi.

"Těšíme se na spolupráci s prozatímní prezidentkou Nino Burdžanadzeovou v její snaze o zajištění demokracie v Gruzii a uskutečnit změnu vlády v rámci ústavy," prohlásil v noci na dnešek mluvčí ministerstva zahraničí Richard Boucher. Uvedl dále, že s Burdžanadzeovou hovořil telefonicky ministr zahraničí Colin Powell a nabídl jí pomoc USA. Washington je podle něj připraven pomoci s organizací svobodných a demokratických voleb.

USA přestávaly věřit Ševarnadzemu

Dlouhá léta přitom byl někdejší sovětský ministr zahraničí Ševardnadze, který přispěl k ukončení studené války, neochvějným partnerem Washingtonu v Gruzii. Tato země nemá ropu, černé zlato má však ze sousedního Ázerbájdžánu proudit přes Tbilisi do Turecka. Ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan přijde na 2,5 miliardy eur. Přitékala tedy i finanční pomoc z Washingtonu. V rámci boje proti terorismu po 11. září 2001 se Spojeným státům podařilo zajistit si vysíláním vojenských instruktorů i vojenskou přítomnost na jižním křídle Ruska.

Důvěra USA v Ševardnadzeho schopnost udržet stabilitu Gruzie však slábla. Bývalý americký ministr zahraničí James Baker se v červenci snažil přimět svého přítele Eduarda k ústupkům opozici, aby byly zajištěny pokojné parlamentní volby a mírumilovné předání moci v roce 2005. Ševardnadze se však jeho radami neřídil, uzavřela DPA.

Powell hovořil i s odstoupivším prezidentem Ševardnadzem a poděkoval mu za jeho roli při mírovém řešení krize. "Víme, že rozhodnutí prezidenta Ševardnadzeho bylo obtížné, ale že své rozhodnutí učinil v nejlepším zájmu gruzínského lidu," dodal Boucher a vyzdvihl Ševardnadzeho podíl na překlenutí obtížného postsovětského období.  

Španělský list El Mundo vidí za pádem Ševardnadzeho dohodu Moskvy a Washingtonu. Osud gruzínského prezidenta byl podle deníku zpečetěn již mnohem dříve. Americké finanční injekce ve výši 840 miliónů dolarů se rozplynuly, přičemž Ševardnadzeho rodina bohatla. Rusko na druhé straně vinilo Gruzii z poskytování útočiště čečenským teroristům. Nyní se ale již chystají nové volby a jak Rusové tak i Američané si mohou odechnout, dodává El Mundo.

Podle francouzského deníku Le Figaro pocházejí hlavní protivníci Ševardnadzeho z okruhu jeho dřívějších spojenců, kteří oficiálně stojí na straně Západu a chtějí udržet dobré vztahy s Američany a Tureckem. Za melancholií tohoto posledního a problematického boje však lze zcela jasně vidět mocný návrat Rusů na Kavkaz.

Politikové Unie apelují na vyhlášení voleb

Zvládnutí krize v Gruzii mírovou cestou uvítal také vysoký představitel EU pro společnou zahraniční politiku Javier Solana. Ocenil Ševardnadzeho rozhodnutí rezignovat na funkci prezidenta jako klíčové pro pokojné předání moci. Bývalého prezidenta označil za "velmi ctihodného muže", který učinil "velmi moudré rozhodnutí". Solana v rozhovoru pro německou televizní stanici ARD rovněž vyzval všechny strany gruzínského politického konfliktu, aby dostály svým slibům ohledně uspořádání nových parlamentních a prezidentských voleb v brzké době.

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer vyzvala včera obě znepřátelené strany v Gruzii, aby při řešení nynější situace v zemi hledaly "mírovou ústavní cestu".

Evropská komise nedělní rezignaci gruzínského prezidenta opatrně přivítala s tím, že otevírá možnost k obnově ústavního práva a pořádku v Gruzii. Komise uvítala také skutečnost, že všechny strany konfliktu se zdržely násilí a vyjádřila naději, že v tom budou pokračovat a že se v zemi uskuteční demokratické volby v souladu s mezinárodními standardy.

Ševardnadze do Německa nepřiletěl

Spolková ostraha hranic v pondělí  odpoledne dementovala zprávu televize, že by gruzínský exprezident Eduard Ševardnadze přistál v Baden-Badenu. "Ve 12:49 SEČ přistálo z Moskvy letadlo. Seděli v něm obchodníci, ale nikoli pan Ševardnadze," citovala agentura DPA Helmuta Muttera, který je mluvčím BGS na tomto letišti.

V uplynulých dnech se objevily zprávy, že Ševardnadze koupil prostřednictvím dalších osob v německém Baden-Badenu vilu. Mluvčí německé vlády Bela Anda řekl, že případnému vycestování Ševardnadzeho do Německa nestojí nic v cestě. "Pokud by se Eduard Ševardnadze rozhodl přijít do Německa, pak bude - v neposlední řadě kvůli svým zásluhám o německou jednotu - vítán."

Ševardnadze: Zůstanu v Gruzii

Ševardnadze však v rozhovoru pro německou televizi ZDF oznámil, že se neusadí v Německu, ale zůstane v Gruzii. "I když mám Německo velmi rád, mým domovem je Gruzie a jsem jí povinován zde zůstat," řekl Ševardnadze v rozhovoru, jehož přepis ZDF tisku poskytla předem.

"Nepřemýšlím o tom, že bych přijel do Německa. Ale jsem vděčný za pozvání," dodal Ševardnadze.

Ropovod pře Gruzii bude

Svržení gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho nemá neohrozí plány o vybudovat ropovod a plynovod od Kaspického moře přes území Gruzie do Turecka. Ve společném prohlášení to tvrdí společnosti BP a Staoil.

BP stojí v čele skupiny investorů, která již zahájila výstavbu ropovodu. Plynovod, jehož hlavním investorem je norský Statoil, bude postaven později a povede paralelně s ropovodem. "BP věří, že tyto projekty budou přínosem pro Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko za jakékoli vlády," řekl mluvčí BP David Woodward. Proto podle něj nemají poslední události v Gruzii žádný vliv na projekt ani na tempo výstavby.

Statoil dodal, že sdílí názor BP. "Statoil věří, že projekty budou pokračovat hladce. Schválil je gruzínský parlament, jehož mluvčí je nyní prozatímní hlavou státu," dodal Paal Eitrheim, šéf mezinárodního odboru Statoil Azeri. Ropovod a později i plynovod povedou od Kaspického moře přes Gruzii do tureckého přístavu Ceyhan. Má být dlouhý 1760 kilometrů a od roku 2005 má denně přepravit milion barelů ropy. Náklady na výstavbu mají být 3,6 miliardy dolarů. Investoři oznámili, že ropovod je již ze 40 procent hotový.

Projekt podporovaný Spojenými státy má omezit dominantní postavení Ruska při přepravě kaspické ropy na Západ. Ázerbájdžán by měl mít během příštích 20 let z ropovodu příjmy kolem 29 miliard dolarů. Gruzii vynesou tranzitní poplatky zhruba 500 miliónů dolarů a příjmy Turecka by mohly být kolem tří miliard dolarů za tranzit a použití přístavního terminálu.

ČTK

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků