Článek
"Je to historická příležitost, která by se nemusela opakovat," zdůraznil Rupel na tiskové konferenci s tím, že případné odmítnutí ze strany Slovinců by bylo prvním v historii Aliance a on sám by za této situace uvažoval o rezignaci.
Slovinské veřejnosti se do NATO moc nechce
Slovinské referendum, které se uskuteční 23. března společně s plebiscitem o vstupu do EU časově spadá do období, kdy by již mohl propuknout konflikt v Iráku. To by podle sociologů mohlo dále zvýšit podíl odpůrců členství v NATO, který se podle posledních průzkumů pohybuje kolem 35 procent. Pro vstup do NATO se vyslovuje 40 až 45 procent Slovinců, zbytek není rozhodnut.
Svoboda: Není dobré jen přihlížet
Svoboda odmítl tyto průzkumy komentovat s tím, že jde výhradně o vnitřní záležitost Slovinska, do níž se nechce vměšovat. Zdůraznil však, že půjde o "jedinečnou šanci se rozhodnout", která by se mnoho let nemusela opakovat. Podle Svobody je také lepší být uvnitř organizace a mít tak podíl na jejím rozhodování, než stát mimo ni a mít možnost pouze přihlížet.
Postoj k úderu na Irák
Rupel a Svoboda odmítli jednoznačnou odpověď na otázku, zda při posuzování otázky Iráku v Radě bezpečnosti OSN stojí na straně USA nebo Francie a Německa. "Slovinsko takové dilema nemá," řekl Rupel a dodal, že jeho země podporuje nedávno formulované společné stanovisko EU.
Svoboda prohlásil, že pozice ČR je dána nedávným usnesením Parlamentu. Pokud Rada bezpečnosti OSN učiní "nový, dodatečný akt", jímž by konstatovala, že mandát daný Radou trvá a že Irák neplní podmínky dřívějších rezolucí, ČR se k vojenské operaci připojí. Zmíněný "dodatečný akt" by podle Svobody nemusel mít nutně podobu nové rezoluce Rady, byť - jak řekl - by taková forma byla lepší, nýbrž třeba prohlášení předsednické země, "které je podpořeno projevem shody v rámci Rady bezpečnosti".