Hlavní obsah

Polsko ruší gymnázia. Kaczyňského ruka sevřela už i školství

Právo, Pavol Minarik

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V souvislosti s „dobrou změnou“, která nastala v Polsku, se bude muset vybudovat nový stát. Tak prezentoval svou vizi před necelými dvěma léty po vítězství neokonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) v parlamentních volbách jeho vůdce Jaroslaw Kaczyňski (68). Nejnověji se jeho strana zaměřila na školský systém.

Foto: Profimedia.cz

Polská ministryně školství a osvěty Anna Zalewska hájila reformu školství i při své únorové návštěvě severopolské Gdyně.

Článek

Už dříve to šlo ráz na ráz: první byla na řadě veřejnoprávní média, po nich se pozornost zaměřila na soudy, prokuraturu, policii, armádu i diplomacii... Nejnověji přibylo i školství a osvěta. „Nová doba vyžaduje revoluční změny, protože po roce 1989 žádné nenastaly,“ prohlásil Kaczyňski, faktický vládce Polska.

Během poslední reformy, která začala už v roce 1999, prošlo polské základní, odborné a střední školství výraznou změnou. Tehdy Poláci zavedli nový systém nižších středních škol a kvalitnější přípravu budoucích pedagogů založenou na propojení s praxí.

Podle tohoto modelu žáci trávili šest let v základní škole, poté tři roky na gymnáziu a tři roky pak v lyceu nebo na čtyřleté odborné střední škole. Cílem tehdejší reformy bylo dosáhnout ve výuce významného kvalitativního skoku, protože školství nebylo vůbec v dobrém stavu.

Vypracovali se na 4. příčku v Evropě

Novátorský systém nabíral dech postupně – ještě v roce 2006 mladí Poláci v mezinárodních testech výrazně zaostávali za svými vrstevníky z Česka, Maďarska i Slovenska. Reformy zaměřené na matematiku, přírodní vědy a srozumitelnost probírané látky spojené se zvláštním přístupem pedagogů k žákům a studentům ovšem začaly přinášet zlepšení. Zakrátko tak mladí Poláci vědomostně dokonce předběhli vrstevníky nejen ze zemí visegrádské čtyřky.

Poslední testy PISA z roku 2014 ukázaly, že polské školství je čtvrté nejlepší v Evropě a desáté na světě.

PISA je zkratkou pro Programme for International Student Assesment, což je mezinárodní šetření výsledků vzdělávání, jež je považováno za nejdůležitější mezinárodní hodnocení výsledků vzdělávání ve světě, spadá pod OECD a provádí se každé tři roky. Podle výsledků mezinárodních zkoušek právě nižší gymnázia „stála za růstem schopností a znalostí, včetně gramotnosti polských studentů“.

„Hurikán Anna“ udeřil

Navzdory tomuto zjevnému úspěchu vláda PiS po nástupu k moci začala tvrdit přesný opak. Tak jako všechno ostatní, co po roce 1989 zavedli její liberální předchůdci, hlavně z Občanské platformy (PO), drtivě kritizovala i školství.

„Jelikož úroveň výuky je nedostatečná, rušíme od 1. září 2017 gymnázia. Nahrazujeme je osmiletou základní školou a čtyřletými lycei, respektive pětiletými technickými středními a odbornými dvou- až tříletými školami,“ vyrazila do akce ministryně školství a osvěty Anna Zalewská (52), která u učitelů získala přezdívku „Hurikán Anna“ (polské „gymnazjum” je tříleté, navazuje na šestiletou základní školu a přibližně odpovídá 2. stupni ZŠ v Česku, pozn. red.).

Neokonzervativní vláda premiérky Beaty Szydlové ve svém stylu – tedy bez konzultace nejen s opozicí, ale i s odbornou veřejností, rodiči či učitelskými odbory – bleskově navrhla novelu zákona, kterou Sejm, kde má PiS většinu, ihned schválil, Senát vzápětí potvrdil a prezident Andrzej Duda podepsal.

Nepomohly ani masové protesty veřejnosti, která vyzývala Szydlovu a Zalewskou, aby „neničily výsledky polského školství“. „Likvidace gymnázií je impulzivní politické rozhodnutí. Nejde o pečlivě připravenou reformu školství, ale o ideologický zásah do vzdělání akcentující především výuku historie se zacílením na vlastenectví, který si PiS samo připravilo i schválilo,“ upozornil předseda Odborů polských učitelů (ZNP) Slawomir Broniarz.

Místo do školy 4. září na demonstraci

Přes 1,1 miliónu studentů gymnázií tak nyní musí odejít ze svých dosavadních alma mater, ačkoliv pro ně není připraven přepracovaný program opětovného zařazení do základních škol. Chybějí také ucelené programy pro nové typy středních škol, které náhlá změna zavádí.

A navíc zatím není ani dostatek nových učebnic, podotkl list Gazeta Wyborcza s tím, že jediný jasný moment nynějšího zásahu je, že změny PiS vnášejí do škol zmatek, chaos i nepořádek, a navíc připraví o práci desetitisíce učitelů.

Novy školní rok tak v Polsku nezačne tradičně 1. září, ale o tři dny později. Právě na pondělí 4. září je zároveň svolána celostátní demonstrace učitelů i rodičů před varšavské sídlo ministerstva školství a osvěty.

„Nezbývá nám nic jiného než bojkotovat reformu, která vrací školství před rok 1989,“ prohlásil šéf učitelských odborů Broniarz. Zároveň dodal, že PiS nebude v Polsku vládnout věčně, a když nikdo jiný, tak alespoň učitelé a rodiče mu nesmí dovolit, aby zničilo výsledky dlouhodobé a promyšlené práce.

Reklama

Výběr článků

Načítám