Článek
„Právo na odpověď je součástí tiskového zákona například ve Francii,“ upozornili předkladatelé novely. Pokud normu podepíše prezidentka Zuzana Čaputová, bude účinná od prvního listopadu 2019.
Média podle zákona musí uveřejnit odpověď veřejného činitele, a pokud tak neučiní, osoba, která o zveřejnění odpovědi žádala, má právo na finanční náhradu od 1660 do 4980 eur (od 43 tisíc korun do 129 tisíc korun).
Média nemusí uveřejnit odpověď, pokud by tím byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný právní delikt, nebo by zveřejnění odpovědi bylo v rozporu s dobrými mravy.
Ještě před přijetím novely zákonodárci schválili pozměňovací návrh opozičního poslance Ondreje Dostála (Svoboda a Solidarita), aby se zákon týkal pouze nepravdivých a pravdu zkreslujících informací o práci veřejných činitelů.
Původní návrh vládní strany Směr-sociální demokracie počítal s tím, že kdyby média napsala o politikovi pravdu, ale on by usoudil, že forma zpracování se dotkla jeho důstojnosti a cti, mohl by požádat o zveřejnění odpovědi.
Právo na odpověď pro veřejné činitele bylo na Slovensku zavedeno v roce 2008 první vládou premiéra Roberta Fica. Vláda premiérky Ivety Radičové v roce 2011 změnila tento institut tak, že právo na odpověď zůstala pouze pro fyzické osoby.
Slovenští zákonodárci v úterý rozhodli rovněž o tom, že prodej deníků bude zatížen pouze desetiprocentní sazbou daně z přidané hodnoty místo dosavadních 20 procent.