Článek
Vlajky jsou spuštěny napůl žerdi a lidé jsou v šoku, protože si zvykli na rutinu vzletů a přistávání raketoplánů, jako by šlo o běžný letecký provoz. Na místa, kam dopadly zčernalé kusy devadesátitunového kolosu, se objevily květiny.
Pracovníci NASA, ať na Floridě, kde očekávali raketoplán k přistání, i v texaském řídícím středisku v Houstonu, byli na pokraji nervového zhroucení a chybělo málo, aby se šéf NASA Sean O'Keefe před novináři nerozplakal. Rodiny, které zůstaly po sedmičlenné posádce, jsou stranou pozornosti médií. NASA se postarala, aby v je v těžkých chvílích nikdo neobtěžoval a odvedla je do ústraní, kde je o ně postaráno.
Kvůli přistání zrušili bohoslužbu
abín Rick Sherwin z floridského Maitlandu vzpomíná, jak se před šestnácti dny všichni radovali z vypuštění Columbie s prvním Izraelcem Ilanem Ramonem na palubě. V sobotu nepřišlo podle něho na bohoslužbu ani tolik lidí jako obvykle, protože chtěli vidět přistání a svého hrdinu. "Byli jsme jako zkamenělí," dodává rabín ke katastrofě, která se odehrála téměř na očích nad hlavami Texasanů, kteří si přivstali, aby přelet Columbie pozorovali.
Osmiletou Tracy Clearyovou z Floridy po pádu Columbie přešla zvědavost po vesmíru a Marissa Floresová soudí, že havárie je zlověstným znamením. "Možná abychom nelétali do vesmíru," dodává. June Scobbe-Rodgersová, vdova po veliteli raketoplánu Challenger, který vybuchl po startu před sedmnácti lety, vysvětluje, že astronauti ve službách NASA se upisují snu, který chtějí naplnit. "Vědí, že přinesou zpět na planetu tolik informací, které mohou pomoci," cituje její slova tisk.´
I když se program vypouštění raketoplánů pozastavuje do vypátrání příčin katastrofy, je jasné, že výzkum vesmíru nekončí. Jak uvádí jeden z mnoha televizních komentátorů: "Pro Američany má výzkum vesmíru nádech romantiky ... je to pro možnost, jak ukázat svoji důmyslnost a vyspělost."