Článek
Vrak ponorky U-864 má být zasypán pískem a následně zabetonován. Podobná metoda se osvědčila už dříve,.
Druhá možnost, jak zabránit únikům značného množství rtuti do rybnatých vod u norského pobřeží poblíž přístavu Bergen, by bylo ponorku vyzdvihnout. Taková akce je však velmi nákladná a navíc velmi nebezpečná, protože vrak je již značně prorezlý, mohl by se rozlomit a rtuť by přitom mohla do vody uniknout hromadně.
Kromě toho je podmořské plavidlo hrobem 73 námořníků, tedy celé posádky, a k dodržovaným námořním zvykům patří takové hroby nenarušovat. Naproti tomu navrhované úplné zasypání ponorky pískem a následné zakrytí písku betonem se již ve třech desítkách případů projevilo jako velmi účinné a jednoduché řešení. Věc je přitom naléhavá, protože měření v uplynulých dvou letech prokázala, že z vraku už menší množství rtuti uniklo.
Ponorka přepravovala dokumentaci
Začátkem roku 1945, kdy už o výsledku války v Evropě nebylo pochyb, dostala ponorka U-864, konstruovaná pro daleké zámořské plavby, za úkol přepravit do Japonska dokumentaci nejnovějších nacistických technologií týkajících se konstrukcí letadel a v ocelových nádobách pak 65 tun rtuti, která je vysoce strategickou zbrojní surovinou. Ponorka o výtlaku 1400 tun, dlouhá 87,5 metru, měla po odplutí z Německa první zastávku v norském Bergenu, tehdy ještě okupovaném německou armádou.
Odtud pak vyrazila do Japonska, kam měla doplout přes Atlantik kolem Afriky, přes Indický oceán a Čínské moře. Již druhý den však kapitán ponorky zjistil závadu na motorech a obrátil zpět do Bergenu, aby zajistil opravu. Před vjezdem do bergenského fjordu však U-864 lokalizovala britská ponorka HMS Venturer, která tam číhala, a 6. února 1945 ji čtyřmi torpédy potopila. Celá posádka U-864, tedy 73 mužů, přitom zahynula.
Britská ponorka Venturer nečíhala před Bergenem náhodou. Britští specialisté ve středisku Bletchley Park již dávno rozluštili německé námořní kódy systému Enigma a anglická rozvědka tak věděla, kam U-864 směřuje a že má důležitý náklad.