Hlavní obsah

Německý velitel v Aghánistánu se těší na české vojáky

Právo, Břetislav Tureček (Fajzábád)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dvojice zaprášených terénních mercedesů se kolébá bahnitou cestou mezi naloženými osly a kolem řeznictví, kde se vyvěšené kusy hovězího a skopového ztrácejí pod hejny vos a much. Trhovci v turbanech pokyvují hlavami, kluci mávají a zdraví. Bazarem severoafghánského Fajzábádu právě projíždí hlídka německé armády. Zanedlouho se k ní má přidat 140 českých vojáků.

Foto: RockOpera Praha
Článek

"Budeme opravdu rádi, až Češi přijedou," zdůrazňuje několikrát v klimatizovaném stanu-jídelně na německé základně velitel kontingentu plukovník B.

"Zatím jsme vlastně národní jednotkou, cílem NATO i stabilizačních sil v Afghánistánu (ISAF) jsou ale multinárodní týmy. Kromě toho bych takovou misi přál každému vojákovi, je to zkušenost k nezaplacení na celý život," říká na otázku, zda by eventuálnímu příteli z české armády afghánskou misi doporučil, nebo ho od ní naopak diskrétně odradil.

Reálný středověk

Příchodem do Fajzábádu by totiž Češi navázali na působení vojenské nemocnice v Kábulu před dvěma lety - i nyní by se měli v rámci tzv. Provinciálního rekonstrukčního týmu (PRT) podílet kromě zajišťování veřejné bezpečnosti I na humanitárních projektech.

Němci tu asistuji hlavně při opravách nemocnic a škol, a to i finančně. "Upřímně řečeno, je to tu v takovém stavu, že si připadám jako ve středověku," připouští německý důstojník.

Plukovník B. Právo požádal, aby nebylo v tisku uváděno jeho jméno, neboť rodiny některých velitelů z předchozích misí ve světě v Německu čelily zlomyslným i nepřátelským telefonátům. Působení ve správním středisku afghánské provincie Badachšán podle něj ale zatím žádný problém nepředstavuje.

V oblasti je klid

"Máme velmi dobré vztahy s místními vůdci i veřejností," zdůrazňuje velitel. "Na druhou stranu nikdo neví, co se může stát. Teď je situace klidná, i tady, na tádžickém severu, se ale může náhle objevit al-Kajdá nebo Tálibán," tvrdí o provincii, již Talibánci nedobyli ani v dobách své největší slávy a která byla vždy baštou protitalibánských sil tvořících páteř dnešního kábulského establishmentu.

Bývalý protitálibánský bojovník Mohammad Akram oslovený v čajovně starého Fajzábádu přikyvuje. "S Němci problémy nejsou. Po jejich příchodu se zlepšila bezpečnost a navíc se k místním lidem nechovají tak přezíravě, jako Američané," trousí mezi srkáním zeleného čaje.

Jen pár metrů od čajovny si tak může v klidu kupovat čerstvé chlebové placky jedna ze tří žen v německé jednotce. "Chleba je tu výborný a nakupovat místní potraviny nám velitelé nezakazují," vysvětluje vojačka s robustní automatickou puškou.

Na opium nesahat

Poklidná služba Němců je ale vykoupena mj. kompromisem, na který už několikrát upozornil německý tisk a před nímž brzy stanou i Češi.

Badachšán patří k provinciím s největší produkcí opia. Jenže zatímco doma Berlín vynakládá obrovské částky na potírání problémů spojených s heroinem vyráběným právě z opiové šťávy, vojáci sloužící v Afghánistánu dostali rozkaz do této "vnitřní záležitosti" nezasahovat a obrovských makových polí si vůbec nevšímat.

Velmi rychle by totiž mohli narazit na afghánské drogové kartely sahající až do nejvyšších pater politiky.

Pravidlem, že stabilita Afghánistánu má přednost před potíráním narkotik se ostatně pořád řídí všechny státy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám