Článek
Tříměsíční prodloužení výjimečného stavu, který byl zaveden během nedávných nepokojů, schválilo 68 procent dotázaných, včetně většiny stoupenců levice, která se v parlamentu postavila proti tomuto kroku. Asi 55 procent také schvaluje rozhodnutí ministra vnitra Nicolase Sarkozyho vypovědět cizince, kteří byli nebo budou odsouzeni za podíl na nepokojích.
V poměru 56 ku 29 procentům (zbytek se nevyjádřil) jsou Francouzi i pro zpřísnění podmínek pro slučování rodin cizinců pracujících v zemi. Odráží to obavy z přílivu lidí zvlášť z Maghribu a z černé Afriky. Mladí lidé z těchto vrstev hráli velkou roli při nedávných nepokojích, které ozřejmily problémy francouzské integrační politiky.
Na druhé straně se 85 procent dotázaných vyslovuje pro to, aby byli starostové donuceni respektovat zákon, který jim ukládá věnovat na sociální byty 20 procent prostředků na bytovou výstavbu. Problémy s byty byly jedním z faktorů nepokojů.
Výjimečný stav potrvá i nadále
Prodloužení výjimečného stavu, který byl původně vyhlášen na dvanáct dní, vstoupí v platnost v pondělí. Dekret o tom vyšel v sobotu v úředním listě. Výjimečný stav, jehož regule byly i během násilností uplatňovány velmi omezeně, může být během těchto tří měsíců kdykoli zrušen.
Prodloužen byl v době, kdy už se situace uklidňovala. Policie už v pátek hovořila o návratu k normálu a v posledních dvou dnech už neoznamovala žádné počty zapálených aut a zadržených osob.
Během skoro tří týdnů nepokojů zapálili vandalové na chudých předměstích přes 9000 aut a řadu škol, obchodů a dalších objektů. Konečné škody nejsou ještě vyčísleny, ale už před deseti dny mluvily pojišťovny o 200 milionech eur (šesti miliardách korun).
Na násilí vydělala pravice
Le Parisien napsal, že z politického hlediska nepokoje prospěly pravici, včetně krajní pravice, protože tam vidí Francouzi nejlepší záruky bezpečnosti. Podle politologa Dominiqua Reyniého, kterého list cituje, nahrává konzervativních tendencím celkové stárnutí obyvatelstva i to, že Francie je bohatá, je to "země vlastníků", kteří chtějí chránit to, co získali.
Krize posílila především ministra Sarkozyho, jehož tvrdý postup schválilo v nedávném průzkumu 68 procent dotázaných. Ministr v sobotu zopakoval, že hlavní příčinu nepokojů nespatřuje v hospodářské krizi a v diskriminaci menšin, ale v obchodu s drogami, diktatuře strachu, kterou na chudých předměstích zavedly bandy zločinců, a v tom, že stát tam rezignoval na své povinnosti. Řekl také, že jeho tolik kritizované označení původců násilností za "sebranku" bylo "nepochybně příliš slabé".