Článek
Plán počítá s tím, že by se na íránských projektech podíleli zahraniční partneři, což by zaručilo, že program bude mírový. Dozor by měla obstarávat MAAE a měl by být odsouhlasen dalšími zeměmi. Íránský vyslanec se snaží zdůraznit, že zemi nejde o konfrontaci a snaží se vyhovět. To však není nic nového. Podobné návrhy Írán nabízel už dříve, ale neplnil je.
Hlavní íránský vyjednávač Alí Laridžání ve stejný den pohrozil, že Írán možná bude nucen odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, pokud bude proti Teheránu nadále používán "jazyk síly". Stejně se vyslovil nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, podle kterého Teherán v otázce jaderného programu nebude kapitulovat před nátlakem a hrozbami.
EU přitvrdila
Evropská unie se ve sporu o budoucí podobu íránského jaderného programu stále více přiklání k dlouhodobé neměnné pozici Spojených států, podle nichž je jediným východiskem ze sporu předložení kauzy Radě bezpečnosti OSN (RB).
O přenesení případu na tuto úroveň může rozhodnout Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její 35členná rada guvernérů má o věci jednat tento týden a ačkoli obvykle rozhoduje konsensuálně, podle britského listu The Guardian může nyní dojít na "ostré" hlasování, v němž jsou prý Washington a Evropa s to shromáždit potřebných 18 hlasů.
"Myslím, že se blížíme rezoluci (MAAE), která bude k Íránu velmi kritická," řekl nejmenovaný americký diplomat. "Neznamená to ale, že se hned dospěje ke konsensu, vše se vyjasní v následujících měsících."
Írán chce jednat, ale odmítá ústupky
Výroky o tom, že i Unie přes dosavadní rezervovanost k tomuto řešení začala po RB rovněž pošilhávat, přicházejí zdánlivě paradoxně ve dnech, kdy íránský prezident Mahmúd Ahmadí Nežád ve Valném shromáždění OSN vyslovil připravenost o vlastní íránské výrobě obohaceného uranu dál jednat.
Jenže zároveň zopakoval, že Írán na to má nezadatelné právo a nic mu zpracování uranu nezakazuje. Právě tato jeho slova prý diplomaty přesvědčila, že Teherán neuhne ze svých - pro Západ údajně nepřijatelných - pozic.
"V sázce je nešíření jaderných zbraní," zareagoval šéf francouzské diplomacie Philippe Douste-Blazy, podle nějž Ahmadí Nežádův projev "postavil mezinárodní společenství před jeho odpovědnost" a zvažované zapojení RB má sloužit "k posílení autority MAAE".
"Čekali bychom spíš pokorný projev s větším příklonem ke kompromisu," řekl také náměstek americké ministryně zahraničí Nicholas Burns. "On byl ale spíše vzdorovitý, a to nedává pro diplomacii příliš mnoho prostoru," prohlásil.
Moskva a Peking jsou proti
Ahmadí Nežád v sobotu v New Yorku nabídl, aby se "kvůli větší průhlednosti" do procesu obohacování uranu v Íránu zapojily i zahraniční firmy. Někteří diplomaté to považují za snahu otupit kritiku a upozorňují, že daleko důležitější je, co se v Teheránu děje za touto clonou rétoriky. Írán má každopádně v této chvíli v ruce i další trumf: možnost ovlivňovat cenu a přítok ropy na světové trhy, kde se jí v posledních měsících příliš nedostává.
Na stranu Íránu se již tradičně staví Čína a Rusko, které mají v RB právo veta a mohou tak blokovat eventuální návrh sankcí. "Írán dnes dostatečně spolupracuje s MAAE," řekl americké televizi Fox ruský prezident Vladimír Putin. "Vycházejme tedy z dnešní situace," dodal šéf Kremlu s tím, že případné protiíránské sankce OSN "by způsobily další problémy, jež by nás patrně zavedly do slepé uličky".