Článek
Protože spor o to, komu z bývalých manželů připadne jejich společný domek, trval tak dlouho, musela totiž stěžovatelka nakonec zaplatit exmanželovi za jeho polovinu domu mnohem vyšší sumu, než kdyby soudy věc rozhodly dříve. Ceny nemovitostí totiž během inkriminované doby stouply několikanásobně.
Ve verdiktu, který byl zveřejněn na internetových stránkách soudu již 7. ledna, se uvádí, že nepřiměřenou délkou soudního řízení porušilo Česko právo stěžovatelky na spravedlivý proces dané Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Soud proto rozhodl, že stát musí stěžovatelce zaplatit deset tisíc eur právě jako náhradu za materiální škodu, 5 tisíc eur jako odškodnění za morální újmu zbylých 500 eur jako náhradu za soudní výdaje.
Je přitom pravděpodobné, že podobné verdikty štrasburského soudu budou následovat. Z celkem padesáti případů, kvůli kterým se štrasburský soud loni obracel na českou vládu s žádostí o vysvětlení, se jich totiž celkem 32 týkalo nepřiměřené délky soudního řízení.
Cena stále stoupala
Případ Dany Bořánkové začal 26. února 1985. V tento den se u Okresního soudu v Klatovech rozvedla a soud jí zároveň svěřil do péče dvě nezletilé děti. O vypořádání majetku se ale s bývalým manželem nemohli nedohodnout a ten se proto 11. prosince 1985 obrátil na soud. U soudu žena žádala, aby jí připadl dům, a protože exmanžel nejdříve neprotestoval, tak žena na své náklady prováděla v domě rekonstrukci. O dva roky později ale muž začal chtít dům pro sebe. Nakonec, po celkem devatenácti stáních, přiřkl 4. prosince 1989 klatovský okresní soud dům jemu s tím, že bývalé manželce zaplatí necelých 144 tisíc korun.
S tím Dana Bořánková nesouhlasila a proto se obrátila na Krajský soud v Plzni, ale i další kolo soudních sporů mělo stejný výsledek a v říjnu 1994 přiznal Okresní soud v Klatovech dům znovu jejímu bývalému manželovi. Tentokrát ale měl exmanželce zaplatit za její polovinu již 475 tisíc korun. Žena se znovu odvolala a plzeňský krajský soud v srpnu 1995 případ vrátil. Po deseti letech soudních sporů nakonec rozsudkem klatovského okresního soudu z 31. října 1996 získala paní Bořánková dům do svého vlastnictví s tím ale, že exmanželovi musí zaplatit najednou 926 tisíc korun. Rozsudek pak potvrdil i krajský soud.
Protože ale žena uvedenou sumu nechtěla zaplatit, nařídil soud v listopadu 1997 prodej domku. Stěžovatelka proto v červnu 1998 zaplatila zálohu 500 tisíc korun, aby dům, ve kterém s dětmi bydlela, nebyl prodán. I když se opět obrátila na Nejvyšší i Ústavní soud, její žádost o zrušení posledního rozsudku byla v únoru 2000 Ústavním soudem zamítnuta jako neodůvodněná.