Hlavní obsah
Policisté zasahují proti protestujícím v Seattlu Foto: Reuters

Američany leká přízrak povolebního násilí

V předvolebních USA začíná být horko. Agenty FBI zmařený plán 13 neofašistů unést Gretchen Whitmerovou, demokratickou guvernérku Michiganu, a provést převrat v tomto státě je burcujícím varováním před nepokoji a násilím, jichž se obává většina Američanů.

Policisté zasahují proti protestujícím v Seattlu Foto: Reuters
Američany leká přízrak povolebního násilí

Mají se skutečně čeho bát? „Všechny politické volby bývají bojovné, avšak ty americké 2020 vyústily do obzvlášť nepřátelských,“ napsal časopis Time. Obě strany podle něj líčí volbu v apokalyptickém stylu, jako kdyby nad Amerikou visela hrozba buď fašismu, nebo komunismu.

Na vrub milicí padá víc útoků než na islamisty

V hlavních rolích po květnové policejní vraždě černocha George Floyda vystupují krajně pravicové milice, radikálové z hnutí Na životech černých záleží (BLM), jimž nebývá cizí násilí, a protifašistické hnutí Antifa. Mezi nimi se rýsuje „fronta“ střetů i v době listopadových voleb.

Zatímco zdemolované firmy a hořící auta jsou víc na očích, FBI považuje hnutí Antifa za myšlenkový směr, ne organizaci, zatímco BLM neklasifikuje vůbec, i když i jeho někteří členové nosí zbraně. Ozbrojené bělošské milice vnímá jako daleko větší nebezpečí.

Zářijový dokument ministerstva pro vnitřní bezpečnost je dokonce hodnotí jako klíčový zdroj domácího terorismu, stejně nebezpečný jako hrozba útoku tzv. Islámského státu či Al­-Káidy.

Z 85 smrtelných incidentů v USA mezi lety 2001–2017 připadá na vrub amerických pravicových extremistů 62, zatímco 23 vyvolali islámští radikálové, uvádí Kontrolní úřad Kongresu.

Organizace Southern Poverty Law Center se sídlem v Alabamě napočítala 575 extremistických protivládních skupin aktivních v loňském roce. Z nich bylo 181 ozbrojených milicí. Je to pokles o necelých 40 oproti předchozímu roku, ale nijak zásadní.

Jejich počty vždy silně kolísaly. Během vlády prezidenta George W. Bushe (2001–2009) jich bylo jen okolo 150, ale za jeho nástupce a prvního Afroameričana v Bílém domě Baracka Obamy se galerie těchto skupin rozšířila až na 1260 v roce 2012.

Inspirují se rasismem, odporem k „útlaku“ vlády nebo obojím, jejich postoje se různí nebo překrývají, vyznávají konspirativní teorie. S nástupem Donalda Trumpa, přívržence konspiračních teorií jako té o státu ve státě, rázného odpůrce imigrace a zpřísnění prodeje zbraní, ztratily milice ve federální vládě část tradičního protivníka, a naopak v Trumpovi mnohé spatřují svého člověka.

„Držte se zpátky a buďte připraveni,“ vzkázal Trump při prezidentské TV debatě krajně pravicové skupině Proud Boys, aby dva dny nato alibisticky tvrdil, že je odsuzuje a že je vlastně ani nezná.

Trumpova slova byla ale pochopena jako volání do zbraně. Dosud byly střety milicí se státní mocí izolované. Nyní je nebezpečí, že se slijí do společného proudu proti stoupencům demokratického kandidáta Joea Bidena jak v ulicích, tak v politické reprezentaci.

K třaskavému ovzduší prezident přispívá šířením nedůvěry v korespondenční hlasování, zpochybněním, že pokojně předá moc, i když neuzná výsledky voleb.

„Uvidíme, co se stane,“ odpověděl Donald Trump na jasnou otázku o předání moci. Američanům i ostatním skutečně už nic jiného doopravdy nezbývá.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků