Afghánská starostka: Čekám, až Tálibán přijde a zabije mě

Deset kilometrů musela v parném vedru běžet do bezpečí, zatímco se Tálibán přibližoval k branám Kábulu. Po cestě vyzvedla sestru z univerzity, aby ji zachránila.

„Sedím tu a čekám, až přijdou. Není tu nikdo, kdo by mně a mojí rodině pomohl. Sedím tu s nimi a se svým manželem. Oni si pro lidi, jako jsem já, přijdou a zabijí nás. Nemůžu rodinu opustit. A i kdyby, kam bych šla?” cituje Ghafariovou britský server iNews.

Tálibánu leží mladá politička dlouhodobě v žaludku. Už třikrát se ji pokusil zavraždit. Její postavení ženy nakloněné reformám a lidskoprávní aktivistky ji vystavily v patriarchální afghánské společnosti velkému nebezpečí.

Loni v listopadu islamističtí bojovníci zavraždili přímo před domem jejího otce, generála Abdula Wasi Ghafariho.

„Tálibán zabil mého otce jen proto, že pracoval pro afghánskou vládu; jen proto, že byl voják. Zabili ho proto, že bojoval za svůj národ a za tuhle zemi. Zabili ho proto, že byl mým tátou – tátou dívky, která bojuje za svou zemi,” říká Ghafariová.

Nyní už o boji za Afghánistán nemůže být řeč. „Teď už zbyl jen pláč, zlomené srdce, zkáza a zoufalství,” popisuje telefonát s političkou deník Sunday Morning Herald.

Devětadvacetiletá Ghafariová se stala starostkou města Majdán Šahr v provincii Vardak.

Když začal Tálibán nabírat na síle, začala pracovat pro ministerstvo obrany v Kábulu, kde měla koordinovat pomoc vojákům a civilistům zraněným při teroristických útocích.

V neděli, když Tálibán vtrhl do hlavního města, velká část vládních činitelů utekla. Ghafariová a další ženy se ale nemají kam schovat.

„Nemysleli jsme si, že Kábul padne do rukou Tálibánu,” říká poslankyně Farzana Kochaiová. Desítky tisíc rodin utekly do hlavního města v domnění, že tam budou v bezpečí.

Teď přežívají na ulicích nebo v parcích. Pokud bude Tálibán v zemi opravdu vládnout, tyto rodiny se budou muset vrátit do svých domovů a žít pod nadvládou islamistických fundamentalistů, vysvětluje Kochaiová.