Hlavní obsah

Aféra s odposlechy v OSN se rozrůstá

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

CANBERRA/LONDÝN

Po oznámení bývalé britské ministrině Clare Shortové, že britské tajné služby sledovaly v době války v Iráku generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, oznámil v pátek bývalý šéf zbrojních inspektorů OSN v Iráku Richard Butler, že jeho rozhovory a jednání odposlouchávaly nejméně čtyři země - USA, Francie, Velká Británie a Rusko.

Foto: Michael Sinkule

Ceny pro vítěze

Článek

"Samozřejmě, byl jsem (odposloucháván), byl jsem si toho dokonale vědom," prohlásil australský diplomat v rozhovoru pro rozhlasovou stanici ABC. Dodal, že ho sledovali "nejméně čtyři stálí členové Rady bezpečnosti". 

"Když jsem si chtěl s někým doopravdy důvěrně promluvit, musel jsem buď zajít do nějaké živé kavárny v suterénu OSN a mluvit šeptem nebo jít do Central Parku," zdůraznil šéf zbrojních inspektorů z let 1997-99. 

Vadilo mu to v práci. Kdykoliv se svým týmem cestoval do Iráku, tamní úřady vždy věděly o jejich plánovaných aktivitách. "Dostávali předem poznámky, kam půjdeme a co hodláme dělat," řekl Butler, aniž jmenoval, kdo mohl tyto informace předávat.

Obvinění ze špionáže v Annanově úřadovně podle něj ukazuje, do jaké míry jsou mezinárodní vztahy cynickou hrou. "Kdyby běžní lidé věděli, nakolik je tato hra nečestná, bezpochyby by vznesli protesty," dodal. 

Generální tajemník OSN Kofi Annan uvedl, že případná špionáž by byla nelegální.

Odposloucháván byl i Hans Blix

Stanice ABC rovněž informovala, že australská tajná služba viděla přepisy rozhovorů z mobilního telefonu Švéda Hanse Blixe, jenž inspektorům v Iráku šéfoval od ledna 2000. Tyto přepisy pocházely od výzvědné služby buď z Velké Británie nebo Spojených států.

"Pokaždé, když (Blix) přijel do Iráku, jeho telefon byl odposloucháván a záznam přepisu byl dán k dispozici Spojeným státům, Austrálii, Kanadě, Velké Británii a rovněž Novému Zélandu," oznámil rozhlas s odvoláním na nejmenovaný výzvědný zdroj.

Co mohla vidět britská ministryně?

Protože vláda se odmítá ke konkrétním operacím vyslovit, koluje řada spekulací, o čem Shortová vlastně hovořila. Ministryně řekla, že četla přepisy Annanových rozhovorů a později upřesnila, že šlo o telefonické konverzace. Na přímý dotaz řekla, že šlo o britskou operaci.

Špionážní odborníci upozornili na dva sporné body. Zaprvé ministrům se poskytují jen výsledky špionážních akcí, nikoli informace, jak se k nim výzvědné služby dostaly, takže panuje pochybnost, zda Shortová skutečně zdroje zná. Ministryně také nedokázala vysvětlit, proč okamžitě nereagovala.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám