Útok na rafinérii odhalil saúdské slabiny, ani astronomické výdaje na obranu nepomohly

Postižena byla útoky zejména největší ropná rafinérie na světě Abkajk, kde se zpracovávají dvě třetiny ropy vytěžené v Saúdské Arábii. Její kapacita činí sedm milionů barelů denně. Experti při analýze záběrů našli sedmnáct zásahů. Poškozeno je nejméně devět velkých rafinačních zařízení, která jsou vyřazena z provozu, jak ukazují satelitní záběry společnosti Digital Globe, které analyzovala stanice BBC.

Značné škody utrpěla i zařízení ve 180 kilometrů vzdáleném ropném poli Churajs, kde se těží milion barelů ropy denně. Zasaženy tam byly dvě věže. Požáry se podařilo rychle uhasit, nyní bude záležet na schopnosti rychle opravit poškozenou infrastrukturu. Saúdská Arábie v úterý oznámila, že už obnovila 50 procent produkce ropy, která byla zastavena po sobotních útocích.

Ceny ropy Brent v pondělí po otevření trhů vyskočily skoro o 20 procent na 72 dolarů za barel, po mírné korekci obchodování zavřela na 69 dolarech za barel. V úterý se barel prodává kolem 67 dolarů. Podle analytiků by tak nyní mohl benzin v Česku zdražit o necelou korunu za litr.

Těsně po útocích někteří ekonomové hrozili, že delší výpadek by mohl vyhnat ceny až ke 100 dolarům za barel. Zdražení pohonných hmot by pak bylo výraznější.

Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán v úterý prohlásil, že saúdskoarabský trh s ropou bude plně funkční do konce září.

Útok ukazuje na selhání saúdskoarabské armády, když nebyla schopna ropná zařízení ochránit, ačkoli loni země vydala za zbraně podle Stockholmského mezinárodního výzkumného institutu pro mír (SIPRI) 67,6 miliardy dolarů.

Upozornil na to uvedl bývalý americký velvyslanec v Ománu Gary Grappo v televizi CNBS: „Myslím si, že saúdské vedení má velký úkol vysvětlit, jak to, že země, která je na třetím místě žebříčku ve výdajích na obranu, nebyla schopna ochránit své klíčové ropné zařízení před tímto druhem útoků.“

Saúdská Arábie má moderní systémy protivzdušné obrany, kterou od války v Zálivu nepodceňuje, protože na její území tehdy dopadaly irácké rakety Scud. V letech 2014 až 2018 si země pořídila 23 systémů protivzdušné obrany Patriot PAC-3, které jsou určeny proti letadlům i raketám a opakovaně je použila proti balistickým raketám vypáleným jemenskými šíitskými Húsíi na Rijád i Džizán.

Rijád je v žebříčku zemí podle výše výdajů na obranu třetí na světě. Loni vydala Saúdská Arábie na obranu 8,8 procenta HDP, zatímco zbylé země na dalších patnácti místech v žebříčku, vynaložily nejvýše čtyři procenta HDP. A výdaje na hlavu jsou zdaleka nejvyšší na světě.

Saúdové si v letech 2009 až 2017 koupili 72 bojových letadel Eurofighter Typhoon. Pořizují si k nim 154 letadel F-15SA. Oba typy jsou vyzbrojené kromě bomb a raket i střelami s plochou dráhou letu. Nákup letadel je jasně spojen s válkou v Jemenu, kde stojí Rijád v čele arabské koalice podporující vládu prezidenta Abda Rabbúa Mansúra Hádího, která se soustředí na bombardování.

I konflikt v Jemenu ukázal, že efektivita saúdských sil je malá, protože válka plánovaná na pár měsíců tam trvá už čtyři roky a nevypadá to, že by se situace měla záhy zlomit. Navíc je vidět, že Saúdové nejsou schopni reagovat na vývoj situace. Húsíové už na ně drony zaútočili na letiště Abhá na jihozápadě Saúdské Arábie a na leteckou základnu Chamís Mušajt. Přesto se ochrana rafinérie nijak neřešila.