Článek
Posílení bylo podle NYT naplánováno už dávno, částečně má být ujištěním Izraele, že má ve sporu s Íránem podporu Washingtonu. Vyslání další techniky a jednotek ale vyšlo najevo na začátku platnosti amerického a evropského embarga na íránskou ropu a na pozadí nové pohrůžky z Íránu, že zablokuje Hormuzský průliv, kudy proudí většina ropných dodávek ze zálivu.
Američané nově do oblasti vyslali především minolovky, jejichž počet zvýšili na osm, tedy dvojnásobek. Panují obavy, že by se Íránci mohli pokusit Hormuzský průliv zaminovat, čímž by zamezili lodím s ropou ze Saúdské Arábie a dalších zemí v přístupu k oceánu.
Spojené státy podle NYT od jara vyslaly na dvě základny v regionu také neviditelné bojové letouny F-22 i F-15C a výsadkovou loď přebudovanou na plovoucí základnu. Plavidlo Ponce může sloužit při humanitární asistenci i jako základna bojových sil a protiteroristických komand.
Američané mají významné množství vojáků v Bahrajnu i Kuvajtu. Spojenectví ale posilují i se Saúdskou Arábií, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. V září společně s 19 dalšími zeměmi také uskuteční v Perském zálivu velké vojenské cvičení.
Ani na to nemyslete, zní do Íránu
Pentagon hovoří o obranném kroku. „Vzkazujeme Íránu: ani na to nemyslete, na uzavření průlivu. Ty miny zlikvidujeme. Ani nepřemýšlejte o tom, že vyšlete čluny, aby dorážely na naše plavidla a komerční lodě. Pošleme je na dno zálivu,“ citoval deník vysokého představitele ministerstva obrany USA.
Západ tlačí na Írán, aby se vzdal alespoň části svého jaderného programu, protože se bojí, že Teherán usiluje o jadernou bombu. Ten to popírá a nechce zastavit obohacování uranu. Jednání zatím nepřinesla úspěch, Írán naopak v pondělí znovu varoval, že přijme příslušnou legislativu a přeruší dopravu v Hormuzském průlivu.
Zdroje v Pentagonu newyorským Timesům přiznaly, že Írán má kapacity, aby průliv alespoň dočasně uzavřel. Současně ale upozorňují, že současné manévry nesouvisí jen s jaderným programem, ale obecně s ambicemi o hegemonii v regionu.