Článek
Vedení kampaně kritizovali izraelští záložníci. Ve vládě se zase objevily rozpory kvůli budoucímu osudu okupovaných Golanských výšin. Rezervisté poslali otevřený dopis do izraelských listů. Požadují, aby vedení války proti libanonskému Hizballáhu prošetřila státní komise. To je podle nich "jediná cesta k překonání krize důvěry" mezi vojáky a vyššími armádními složkami.
Záložníci z brigády Hrot kopí napsali, že cíl války "nebyl nikdy jasně definován a byl dokonce měněn během bojových operací" a nerozhodnost vojenských velitelů se "projevovala pasivitou i neplněním operačních plánů". Nedostatek prozíravosti a schopnosti racionálního rozhodování vyššího velení v nich vyvolal otázku, zda nebyli mobilizováni "pro nic za nic".
Jedná se o ustavení vyšetřovací komise
O zřízení vyšetřovací komise požádal už před týdnem levicový politik Jossi Beilin. Pravicový poslanec Juval Steinitz prohlásil, že operace v Libanonu "byla v celé historii Izraele nejhůř vedená válka".
Olmert v neděli nařídil generálnímu prokurátorovi Menachemu Mazuzovi, aby vládě do čtvrtka předložil seznam možných alternativ k ustavení státní komise. Pokud by však kabinet místo státní ustanovil méně mocnou vládní vyšetřovací komisi, rozhodoval by o jejím složení a řadě dalších důležitých parametrů výhradně premiér.
Náčelník štábu Dan Haluc, jehož by se šetření také týkalo, ovšem v pondělí zopakoval, že Izrael válku vyhrál, přestože Izrael neosvobodil zajaté vojáky a nevytlačil ani Hizballáh z jihu Libanonu. Armáda dlouho spoléhala jen na letecké údery. Premiér Ehud Olmert podle kritiků příliš pozdě rozhodl o rozšířené pozemní ofenzivě do hloubi Libanonu.
Spory o jednání se Sýrií
Rozpory ve vládě potvrdilo i pondělní prohlášení izraelského ministra vnitřní bezpečnosti Avrahama Dichtera. Podle něj by Izrael měl obnovit jednání se Sýrií a vzdát se Golanských výšin výměnou za mír. Premiér Ehud Olmert krátce poté obnovu dialogu se Sýrií v tomto stádiu vyloučil. Jako důvod uvedl údajnou podporu Sýrie teroristickým organizacím: "Nesmíme zapomínat na to, že tisíce raket, které Hizballáh za války v Libanonu vystřelil na Izrael, pocházely ze Sýrie. Až Sýrie přestane podporovat terorismus, až přestane dodávat zbraně teroristickým organizacím, pak s ní rádi budeme jednat."
Dichter v rozhovoru pro izraelský vojenský rozhlas poukázal na smlouvy s Egyptem a Jordánskem, na jejichž základě se Izrael vzdal všeho území obsazeného za války v roce 1967. Tehdy obsadil židovský stát i Golany.
"To, co jsme učinili s Egyptem a Jordánskem, je tedy legitimní i v tomto případě," řekl Dichter. Izrael by se měl podle něj vrátit ke svým oficiálním hranicím se Sýrií.
O míru se Sýrii hovořili i další izraelští politici. "Každopádně nemůžeme honit dva zajíce najednou. Teď se musíme věnovat palestinské a libanonské věci," uvedl minulý týden ministr obrany Amir Perec. Olmert také řekl, že neplánuje v nejbližší době uskutečnit ani chystané stažení z části Západního břehu Jordánu.