Hlavní obsah
Islámská svatyně na Chrámové hoře: Skalní dóm, a skála, na níž byl v 7. století postaven, je nejznámější pamětihodností Jeruzaléma. Foto: Jiří Roškot, Právo

OSN schválila rezoluci popírající židovskou historii Chrámové hory. Česko bylo proti

Valné shromáždění OSN ve středu jasnou většinou schválilo rezoluci, podle které je jediným platným pojmenováním Chrámové hory v Jeruzalémě její muslimský název al-Haram aš-Šaríf (arabsky Vznešená svatyně). Židovské pouto k nejposvátnějšímu místu judaismu materiál ignoruje. Pro návrh bylo 129 zemí, proti se vyslovilo 11 zemí včetně České republiky.

Islámská svatyně na Chrámové hoře: Skalní dóm, a skála, na níž byl v 7. století postaven, je nejznámější pamětihodností Jeruzaléma. Foto: Jiří Roškot, Právo
OSN schválila rezoluci popírající židovskou historii Chrámové hory. Česko bylo proti

„Valné shromáždění OSN ve středu schválilo rezoluci, která popírá židovské a křesťanské vazby na Chrámovou horu. Původně navržené neutrální stanovisko jsem se rozhodl následně změnit na jasné proti. Přestože jsme ve výrazné menšině, je dobré ukázat, kde stojíme,“ informoval na Twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

Tradiční české podpory, která je už v rámci Evropské unie ojedinělá, si všímají izraelská média. Sousedé ČR včetně Slovenska se zdrželi hlasování.

Dokument pojmenovaný Jeruzalémská rezoluce je výsledkem snah palestinské samosprávy a arabských zemí změnit pohled Spojených národů na nejposvátnější místo judaismu. Nově ho má vnímat jako čistě muslimskou záležitost.

Na místě přitom ve starověku, dlouhá staletí před muslimským osídlením, stály oba židovské chrámy, středobod judaismu. První zbořili Babyloňané v roce 586 př. n. l., druhý zničili v roce 70 n. l. Římané. Jeho pozůstatkem je západní opěrná zeď nazývaná Zeď nářků. První muslimská stavba na tomto místě vznikla až o 600 let později.

Právě v těchto dnech navíc probíhá židovský svátek Chanuka připomínající získání chrámu zpět z rukou Seleukovců ve 2. stol. př. n. l.

Kromě Česka bylo proti také Maďarsko, Spojené státy, Austrálie, Kanada a malé země jako Nauru. Valná většina byla pro, což Američané považují za varující.

„Je to morálně, historicky a politicky špatně, že členové Valného shromáždění používají jazyk, který popírá křesťanské a židovské vazby na Chrámovou horu,“ řekla podle serveru listu The Jerusalem Post vyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová.

Chrámová hora je předmětem letitých sporů mezi Izraelci a Palestinci. Nacházejí se tam dvě významné mešity, v minulosti tam ale býval i židovský chrám založený už v 10. stol. př. n. l. biblickým králem Šalomounem. Právě kvůli posvátným místům v této části Jeruzaléma se před rokem rozhořela vlna násilností mezi Izraelci a Palestinci, která má již přes 250 obětí.
Nejcitlivější historická místa leží ve východním Jeruzalémě, který Izrael za války v roce 1967 obsadil, později anektoval a v rozporu s mezinárodními dohodami prohlásil Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město. Poválečné dohody předpokládaly, že Jeruzalém bude pod mezinárodní správou. Palestinci nyní počítají s tím, že východní část města bude metropolí jejich státu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků