Už v době bojů Izrael u Rusů protestoval proti tomu, že Hizballáh používá moderní protitankové střely, jež Moskva dodala Syřanům. Rusko to popíralo. "Izrael nepředložil žádný důkaz a není pravděpodobné, že ho v budoucnu předloží," řekl v srpnu Anatolij Cyganok z ruského vojenského prognostického střediska.

Později se však k tématu vyslovil pro rádio Echo Moskvy i izraelský vicepremiér Šimon Peres. "Ty zbraně tam byly, viděli jsme i jejich označení," řekl. "A pokud je nám známo, Rusové požadovali po Sýrii vysvětlení, jak se dostaly do rukou Hizballáhu," dodal s tím, že o věci osobně vedl "vážnou debatu" i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Kvůli těmto sporům byla v srpnu v Moskvě izraelská delegace. Autor článku v Ha'arecu, přední izraelský expert na obranné otázky Ze'ev Schiff, ale upozorňuje, že není jisté, zda bezpečnostní činitelé hovořili i o odposleších.

Moskva má s Damaškem letitou smlouvu o strategické spolupráci, zahrnující i sdílení zpravodajských poznatků.

Podle Jane's však Syřané Hizballáhu předávali i výsledky své spolupráce s Íránci, s nimiž podobnou smlouvu podepsali teprve letos v lednu, při návštěvě íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v Damašku.

V rámci kooperace prý Syřané s Íránci vybudovali dvě monitorovací zařízení za desítky miliónů dolarů, a to u syrské hranice s Tureckem a na syrské straně Golanských výšin. Podle Jane's Íránci trvali na tom, že ruští agenti nesmějí mít do těchto objektů přístup.

Ha'arec připomíná, že Írán, vystavený mezinárodnímu tlaku kvůli svému jadernému programu, se snaží v regionu podchytit všechny potenciální hrozby. Už delší dobu tisk píše o izraelské špionáži vůči Íránu vedené z tureckého území, a po svržení Saddáma Husajna i z Kurdy obývané severní části Iráku.