Mezi členy Rady bezpečnosti OSN koloval v pondělí návrh společného prohlášení k násilí na hranici Izraele a Pásma Gazy, ve kterém byla obsažena i výzva k „nezávislému a transparentnímu” vyšetření střetů. Podle diplomatických zdrojů agentur AFP a DPA ale přijetí tohoto prohlášení zablokovaly Spojené státy.

Na žádost Kuvajtu by se měla Rada bezpečnosti OSN v úterý mimořádně sejít kvůli pondělnímu přesunu velvyslanectví Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma. Vyslechnout by si RB měla mimo jiné koordinátora OSN pro izraelsko-palestinský mírový proces Nikolaje Mladenova.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Izraelská armáda střílí v Gaze při protestech proti přesunutí americké ambasády do Jeruzaléma

Palestinci se pokoušeli probourat hranici do Izraele

Celé pondělí proti přemístění ambasády demonstrovalo 50 000 Palestinců, kteří se sešli na hranicích mezi Pásmem Gazy a Izraelem. Protesty, ke kterým vyzvalo obyvatele Pásma Gazy radikální hnutí Hamás, které v něm vládne, byly násilné, Palestinci zapálili pneumatiky, stříleli na Izraelce z praků a pokusili se opakovaně přejít přes hranici. Při střetech s izraelskými vojáky zahynulo podle palestinských úřadů 58 Palestinců. Více než 2770 jich bylo zraněno, každý druhý zraněný utrpěl střelné poranění. [celá zpráva]

Palestinka před dýmem z hořících pneumatik

Palestinka před dýmem z hořících pneumatik

FOTO: Khalil Hamra, ČTK/AP

Pondělí bylo dnem s největším počtem obětí od války mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a židovským státem v roce 2014.

Bílý dům v pondělí uvedl, že zodpovědnost za smrt více než pěti desítek lidí nese hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne. Podle mluvčího Raje Shaha proto není nutné vyzývat Izrael ke zdrženlivosti. Izrael před protesty shodil letáky, ve kterých varoval, že tvrdě zasáhne.

Protesty pokračují

Protesty na hranici kvůli tomu, že Izrael dále okupuje palestinská území včetně východního Jeruzaléma, trvají již od konce března. Pokračovat mají v úterý, kdy si si Palestinci připomínají nakbu, tedy katastrofu, za níž označují vznik Izraele v roce 1948. Statisíce Palestinců tehdy uprchly nebo byly vyhnány ze svých domovů. Očekávají se rovněž demonstrace na okupovaném Západním břehu Jordánu, mimo jiné v Ramalláhu i Nábulusu nebo v Jeruzalému.

Vůdce Hamásu Jahjá Sinvár před několika dny prohlásil, že v souvislosti s nakbou budou protesty na hranici mezi Pásmem Gazy a Izraelem "rozhodující" a vedení Hamásu je "připraveno zemřít spolu s desítkami tisíc" Palestinců.

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí, aby hlavním městem budoucího palestinského státu byla převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale v rozporu s mezinárodním právem považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavního město židovského státu.