Těžká technika na místě pracuje už několik dní. Rybí farmy má obhospodařovat armáda, jejíž zástupci však anonymně přiznali, že pravým účelem projektu je v podstatě zaplavit pohraniční oblast a zastavit pašování podzemními tunely.

Palestinské hnutí Hamás, které v Gaze vládne, v reakci oznámilo, že je to další výraz snahy „utáhnout kolem Gazy smyčku“. Zástupce Hamásu Mušír al-Masrí poznamenal, že Egypt by neměl napodobovat izraelskou „politiku obléhání“.

Tunely pod hranicí byly několik let klíčovými pro dodávky nejrůznějšího zboží včetně zbraní do pásma. AP uvedla, že z pašování profitoval Hamás, který na daních z prodeje pašovaného zboží vydělal milióny. Postoj Káhiry se ale změnil po odstranění Muslimského bratrstva z veřejných funkcí před dvěma lety a sesazení prezidenta Muhammada Mursího, jenž dokonce stanul před soudem kvůli spojenectví s Hamásem. Snahy zabezpečit hranici ještě urychlilo posilující hnutí radikálních islamistů na Sinaji, kteří se hlásí k Islámskému státu.

Egypt nejprve vytyčil příhraniční nárazníkovou zónu. Podle původních plánů měla být půl kilometru široká, nakonec se však Káhira rozhodla rozšířit ji o dalšího půl kilometru. Kvůli tomu byly v oblasti zdemolovány stovky domů, z nichž se musely vystěhovat tisíce lidí. Zaplavení hranice má definitivně s tunely skoncovat. AP upozornila, že ceny zboží v Gaze hned po zahájení výkopových prací vyletěly nahoru.

Gaza zoufale chudne

V pásmu Gazy roste chudoba a hospodářství se stále víc propadá, upozornily ve středu televize Al-Džazíra a list The Guardian s odkazem na zprávu v OSN.

Autoři upozorňují, že pokud by měl stávající trend pokračovat, bude pásmo za pět let prakticky neobyvatelné. Příčinou je osm let trvající ekonomická blokáda pásma Izraelem a Egyptem a tři války radikálů z Hamásu s Izraelci za posledních šest let.

Statistiky jsou alarmující: vloni se HDP propadlo o dalších 15 procent, nezaměstnanost dosáhla rekordních 44 procent, 72 procent domácností nemá na základní obživu. Po posledním konfliktu s Izraelem přišlo o domov půl miliónu lidí, část enklávy zůstává dodnes rozbombardovaná. Válka podle zprávy „prakticky eliminovala zbytek střední třídy a téměř celou populaci uvrhla do bídy a závislosti na mezinárodní humanitární pomoci“.