Americké speciální komando zabilo bin Ládina v květnu v jeho sídle v pákistánském Abbottábádu.

Při 13 pumových útocích spáchaných v pondělí zahynulo přes 70 lidí a téměř 300 osob bylo zraněno. Pro Irák to byl nejkrvavější den od loňského května. Atentáty zachvátily celý Irák, od Mosulu na severu po centrum šíitského jihu. Al-Káida se k nim nepřihlásila a výslovně to neudělala ani v pátečním internetovém prohlášení.

"Kampaň zvaná Pomsta za šajcha Usámu bin Ládina a další vysoké představitele začala uprostřed postního měsíce a s Boží pomocí skončí, až bude vykonáno 100 útoků. Budou to výpady, pumové atentáty na silnicích, střelba se zbraněmi opatřenými tlumiči a palba ze zálohy. Budou se týkat všech měst, venkovských oblastí i provincií," uvádí se v prohlášení skupiny.

V Iráku vrcholí debata o případném prodloužení mandátu pro část amerických vojáků působících na iráckém území. Kontingent má podle dohody odejít do konce roku, ale USA jsou ochotny nechat část vojáků jako instruktory iráckých bezpečnostních sil.

V noci na sobotu byly v některých částech Bagdádu distribuovány letáky s výzvou připojit se k boji irácké teroristické sítě proti americkým vojskům. Irácká Al-Káida byla nejaktivnější do roku 2007, kdy se ji podařilo oslabit díky spolupráci sunnitských kmenů. Ty se zapojily do obrany vlastních vesnic a Al-Káida byla vytlačena postupně z Bagdádu a centra země na sever. Stále je ale schopna připravit a páchat atentáty, při nichž umírá mnoho lidí.