Harírí zemřel spolu s 21 dalšími lidmi v polovině února 2005, když poblíž jeho auta v Bejrútu útočník odpálil nálož o síle dvě a půl tuny TNT. Při explozi bylo ještě zraněno 200 osob.

Tribunál v souvislosti s atentátem obvinil čtyři členy Hizballáhu. Je mezi nimi i jeden z předáků, Mustafa Badreddine. Hizballáh se obvinění brání a tvrdí, že vyšetřovatelé vedení Kanaďanem Danielem Bellemarem jsou zaujatí a pod vlivem Izraele.

Bellemare říká, že má spoustu důkazů, i když uznává, že jsou nepřímé. Útočníci podle něj používali pět telefonních sítí, z nichž o dvou věděli jen přímo zúčastnění. Tzv. červená linka byla zřízena v Tripolisu a veškerá aktivita v ní ustala dvě minuty před útokem. Posledních 33 hovorů v sítích bylo v posledních dvou hodinách před atentátem uskutečněno v sousedství místa, kde se útok udál.

V obžalovacích spisech se píše, že skupina začala Harírího pohyb a zvyky sledovat 11. listopadu 2004.

Kromě Badreddina, jenž měl operaci velet, je obviněn Salím Džamíl Ajáš, který proslul organizováním guerilly proti izraelským vojákům během války na jihu Libanonu v roce 2006, a dále Husajn Hasan Onejssí a Asad Hasan Sabra, kteří měli vyrobit falešné video z místa činu, aby odvrátili pozornost vyšetřovatelů jiným směrem.

Izrael se v roce 2007 OSN zavázal, že vydá osoby, které STL obviní, k soudu do Haagu. Současná vláda Nadžíba Míkátího, jež existuje díky podpoře Hizballáhu, tvrdí, že po obviněných pátrá. Podle západních diplomatů se ale tito ukrývají zaštiťováni Hizballáhem. Šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh přísahal, že jeho kolegové nebudou vydáni „ani za 300 let“.