Britský premiér ale nepotvrdil spekulace britských médií, že by stahování britských vojáků mělo skončit příští rok. "Britská vojenská přítomnost bude pokračovat do roku 2008 tak dlouho, jak budeme žádáni a pokud budeme mít úkoly," řekl. List The Guardian s odvoláním na své zdroje ve středu píše, že stahování britských vojáků z Iráku bude dokončeno do konce roku 2008. Zůstane tam prý jen několik vojenských instruktorů.

Podle Blaira by mělo několik tisíc vojáků i nadále kontrolovat irácko-íránskou hranici, přes kterou údajně dostávají iráčtí povstalci zbraně, a podporovat irácké síly v převzetí odpovědnosti za bezpečnost v oblasti.

Britský premiér ve svém projevu také děkoval zemím, které v Iráku v různé míře pomáhají, přičemž jmenoval i Českou republiku.

Odchod Britů prý neznamená roztržku s Washingtonem

Komentátoři soudí, že Blair se oznámením o postupném odchodu z Iráku pokouší ještě před svou letošní demisí ukončit debatu o převážně nepopulární válce v Iráku.

Britský premiér prohlášením také fakticky potvrdil, že jeho postup v Iráku je v protikladu k postupu amerického prezidenta George Bushe, který naopak počet amerických vojáků navzdory poměrně silnému odporu v Kongresu plánuje zvýšit o 21 500.

Oficiálně ovšem Londýn a Washington uvádějí, že postupují ve shodě a rozdílná rozhodnutí vysvětlují tím, že situace v Basře je podstatně klidnější než v Bagdádu a dalších místech, která kontrolují Američané.

Britové vyslali v roce 2003 v rámci mise vedené Spojenými státy do Iráku 46 000 vojáků. Více než polovina z nich byla stažena po invazi a zbytek kontingentu operuje v oblasti Basry. V Iráku zemřelo 132 britských vojáků.

Z Iráku letos odejdou i Dánové

Dánsko podle vyjádření předsedy vlády Anderse Fogha Rasmussena stáhne své vojáky z Iráku do konce letošního srpna. Nahradí je ale vrtulníková jednotka. Dánsko má v Iráku přibližně 470 vojáků, kteří na jihu země slouží pod britským velením.