V USA odstranili sochy konfederačních generálů, symbolizovaly prý snahu zničit černochy

Jeden z radikálů při ní tehdy najel do skupiny pokojných odpůrců shromáždění. Incident stál život jednoho člověka, desítky dalších utrpěly zranění.

Město oznámilo rozhodnutí odstranit sochu generálů Roberta Leeho a Thomase „Stonewalla” Jacksona v pátek, téměř čtyři roky po incidentu, který v USA zažehl další debaty o rasové rovnosti.

Situaci tehdy podle řady médií vyhrotil tehdejší prezident Donald Trump, když prohlásil, že na obou stranách sporu stojí „dobří lidé”.

Mezi účastníky krajně pravicového shromáždění přitom byli známí popírači holocaustu, antisemité, stoupenci Ku Klux Klanu, někteří lidé nosili nacistické symboly a řada z nich měla konfederační vlajky, které Liga proti hanobení (ADL) považuje za nenávistný symbol.

„Odstranění této sochy je malým krokem k tomu, abychom pomohli Charlottesville, Virginii i Americe vypořádat se s hříchem, kterým je ochota zničit černochy kvůli ekonomickému zisku,” řekla v sobotu ráno místního času starostka města Nikuyaha Walkerová, když se u památníků chystali pracovníci s jeřáby.

O osud soch se ve městě vedly dlouholeté právní i politické spory. Sochy dlouho zůstávaly stát na místě také kvůli místním zákonům na ochranu válečných pomníků, který museli místní zákonodárci změnit.

Úřady prozatím nechají odstranit jen samotné sochy a jejich podstavce ponechají na místě. Postavy generálů uloží na bezpečné místo, dokud se vedení města definitivně nerozhodne, co s nimi.

Koalice místních aktivistů město pochválila za to, že k odstranění soch přistoupilo v podstatě ihned po naplnění všech zákonných požadavků.

„Dokud památníky zůstávaly stát ve veřejných prostorech v centru našeho města, vysílaly signál, že naše společnost toleruje vyznavače bělošské nadřazenosti a ztroskotaného plánu, za který tito generálové bojovali,” uvedla koalice nazvaná Take ’Em Down Cville (Sundej je, Charlottesville).

Konfederované státy americké tvořilo společenství jižanských států, které se v roce 1861 odtrhly od zbytku unie. Učinily tak z velké části kvůli sporu o otázku otroctví, které chtěly zachovat.

Konflikt vyústil v krvavou občanskou válku, která skončila o čtyři roky později porážkou Konfederace a formálním zrušením otroctví.

O symboly Konfederace se v USA v posledních letech vede řada sporů, které loni ještě vyhrotily demonstrace proti rasismu vyvolané úmrtím černocha George Floyda v Minneapolis.

Protestující v řadě měst ničili sochy představitelů Konfederace, zákonodárci začali jednat o jejich odstranění z budovy Kongresu.

Členové Kongresu rovněž volali po tom, aby americká armáda přejmenovala řadu svých vojenských základen, z nichž jsou některé pojmenované po jižanských vojevůdcích, kteří de facto vedli vzpouru proti USA.

Proti přejmenování základen ostře vystupoval tehdejší prezident Trump s tím, že jsou již součástí americké vojenské historie.

Kongres však nakonec i přes prezidentské veto na konci loňského roku schválil předpis, který ministerstvu obrany dává za úkol do tří let odstranit ze svých zařízení veškerá jména, symboly a památníky, jež připomínají činitele Konfederace.