Článek
Thunbergová začala před rokem každý pátek demonstrovat před švédským parlamentem se sloganem Skolstrejk för klimatet (školní stávka pro klima), aby přiměla politiky k důslednější ochraně klimatu a ke snižování emisí. Inspirovala tím studentskou kampaň Fridays for Future, k níž se přidaly miliony mladých lidí po celém světě.
Mladá aktivistka značně agresivně vyčítá politikům nečinnost v boji s klimatickými změnami. Letos v září během zasedání klimatického summitu v New Yorku politikům vyčetla, že „jí ukradli dětství“. „Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,” řekla během své předem připravené řeči. „Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,” dodala třesoucím se hlasem. Mladí lidé podle ní již začínají „rozumět zradě politiků”.
Sliby si nechte a konečně něco dělejte, apelovala Greta v Madridu
Za své aktivity obdržela různé ceny a vyznamenání. Letos byla vyznamenána mimo jiné takzvanou alternativní Nobelovou cenou, jak bývá nazývána Cena za správný život (Right Livelihood Award). Byla rovněž jednou z favoritek Nobelovy ceny za mír, kterou si ale nakonec odnesl etiopský premiér Abiy Ahmed.
Někteří pozorovatelé ve světě popisují vliv jejích aktivit jako „Efekt Grety Thunbergové“ a spojují ho i s výrazně proenvironmentálním posunem veřejného mínění.
Aktivistka má ovšem stejný počet odpůrců, kteří její počínání charakterizují jako „zelené šílenství“ či hysterii. Brazilský prezident Jair Bolsonaro ji označil dokonce za spratka.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová na tiskové konferenci v Madridu
Šestnáctiletá školačka se stala nejmladším držitelem tohoto titulu v historii. Prvním držitelem se stal v pětadvaceti letech americký letec Charles Lindbergh, který proslul prvním sólovým přeletem Atlantského oceánu v roce 1927. Později se angažoval na straně izolacionistů, kteří odmítali vstup USA do druhé světové války.
Loni titul osobnost roku časopisu Time získali novináři, kteří se podle listu postavili za pravdu a zasadili se o fakta. O titul se dělí zavražděný saúdskoarabský žurnalista Džámal Chášukdží, dva věznění barmští reportéři pracující pro agenturu Reuters nebo novináři z amerického deníku Capital Gazette, v jehož redakci zabil střelec pět lidí.
V minulosti se osobností roku časopisu Time stali například nacistický diktátor Adolf Hitler či sovětský diktátor Josif Stalin, ten dokonce dvakrát - v letech 1939 a 1942.