Článek
Podle Schölera, profesora americké Pennsylvánské univerzity a průkopníka výzkumu buněk, by to mohl být další krok k terapiím, „šitým na tělo“ jednotlivých pacientů.
Z kmenových buněk je možné vyvinout jakoukoli tkáň v těle, od kůže po mozek. Proto jsou považovány za „zázračný lék“ zítřka, s nímž by bylo možné zvládnout cukrovku, následky infarktu i Parkinsonovu či Alzheimerovu nemoc. Jejich využití ale naráží na etické námitky.
Vědci se proto snaží upravit normální buňky tak, aby se chovaly jako kmenové. Za tím účelem jsou do buněk vkládány nové geny nebo určité bílkoviny. Výsledné výtvory jsou pak známy jako indukované pluripotentní kmenové (IPK) buňky. Poprvé je vytvořili japonští výzkumníci přede dvěma lety.
Nyní se Schölerovi a jeho týmu podařilo něco podobného s nervovými buňkami, získanými z lidského plodu. IPK buňky, které mohou vytvářet novou tkáň, vytvořili přidáním jediného genu, OCT4.