Článek
„Nechávám svůj osud v rukou venezuelského lidu. Pokud opět vyhraje opozice v parlamentních volbách, odejdu z prezidentského paláce,“ prohlásil Maduro na volebním mítinku v Caracasu. „Pojďme volit s radostí, vzhůru k velkému vítězství příští neděli,“ dodal socialistický prezident.
Nyní osmapadesátiletý Maduro je prezidentem Venezuely od března 2013, kdy z funkce viceprezidenta převzal úřad po zemřelém Hugovi Chávezovi. V prezidentských volbách týž rok těsně vyhrál nad opozičním kandidátem Henriquem Caprilesem, v dalších volbách v roce 2018 už vyhrál s převahou, protože velká část opozice volby bojkotovala jako nedemokratické.
Nemáš roušku? Budeš uklízet, nebo dělat kliky, platí ve Venezuele
Opozicí ovládaný parlament ale Madurův prezidentský mandát v lednu 2019 neuznal a za prozatímní hlavu země prohlásil šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož od té doby uznalo šest desítek zemí v čele s USA.
Madura ale dál podporují mimo jiné Rusko, Čína, Turecko nebo Írán. U moci se politik drží díky velení armády, které si udržuje na své straně uplácením i strachem z represí.
Kdo neodvolí, bude o hladu
Poslední parlamentní volby ve Venezuele v prosinci 2015 vyhrála opozice, poprvé po dlouhé době, kdy parlament ovládala Chávezova a posléze Madurova strana. Ještě před zasedáním nového parlamentu ale nominovalo jeho staré složení do nejvyššího soudu země Madurovy zastánce.
Venezuelský parlament má dva šéfy, USA gratulovaly Guaidóovi
Nejvyšší soud pak blokoval činnost parlamentu. Následně v roce 2017 prezident vytvořil takzvané Ústavodárné shromáždění, jež de facto funguje jako režimu nakloněný zákonodárný sbor.
Podle analytiků se Maduro snaží podpořit účast v parlamentních volbách, aby jim dodal větší legitimitu. V pondělí místopředseda vládní strany Diosdado Cabello pohrozil voličům, že ti, kdo nepřijdou, nedostanou potravinové balíčky. Venezuela je již několik let v hluboké ekonomické krizi a vláda takto supluje nedostatek potravin v obchodech.
Opozice volby bojkotuje
Nadcházející volby ve Venezuele zpochybnila i Organizace amerických států (OAS) a Evropská unie, která na ně odmítla vyslat pozorovatele.
OAS Maduro nepozval, protože by podle něj „destabilizovala” zemi. Evropskou unii venezuelská vláda na Twitteru vyzvala, aby výsledky voleb respektovala.
"The European Union must respect the results of the Dec 6 elections in Venezuela" The European Network of Solidarity with Venezuela delivered a petition with more than 3,500 signatures. Thank you comrades of the world, for so much truth and solidarity!https://t.co/knckWEaQfL
— Cancillería Venezuela 🇻🇪 (@CancilleriaVE) December 1, 2020
Téměř třicet opozičních stran vyhlásilo bojkot voleb před několika měsíci poté, co členy ústřední volební komise jmenoval nejvyšší soud, ač podle ústavy to má být na parlamentu. Nejvyšší soud pak do vedení těchto stran dosadil stranické odpadlíky nakloněné režimu a viněné spolustraníky z korupce. Verdikt soudu znamená, že tyto strany jsou na volebních lístcích, ale s kandidáty navrženými vedením a dosazenými soudem.
Guaidóova hvězda padá, Washington hledá jinou cestu
Guaidó minulý týden vyzval Venezuelany, aby k nedělním volbám nešli a místo toho se účastnili on-line referenda o setrvání Madura u moci, jež se koná od 5. do 12. prosince.
Velký ohlas vzbudil na sociálních sítích prestižní časopis The Economist, který týden před volbami uvedl, že „zmanipulované volby ukončí kontrolu opozice nad poslední demokraticky zvolenou institucí”.