Krevní sraženiny se vyskytly u jednoho ze 100 tisíc lidí očkovaných AstraZenekou

Institut Paula Ehrlicha, který data o riziku trombocytopenie zveřejnil, má v Německu na starosti bezpečnost léků. Ve své zprávě ujišťuje, že vakcína je bezpečná a efektivní v boji s covidem-19. Takto ji označil i poradní výbor evropské lékové agentury EMA.

V textu institutu však také stojí: „Velmi vzácná forma trombózy spojené s trombocytopenií byla po očkování vakcínou proti covidu-19 od AstraZeneky pozorována u velmi malého počtu lidí, většinou mladších 55 let. Všechny případy s přetrvávajícími příznaky se objevily čtyři až 16 dní po očkování. K dnešnímu dni (19. března 2021) je nahlášen zhruba jeden případ na 100 000 očkovaných. Tato vzácná porucha srážlivosti se vyskytovala u očkovaných častěji, než by odpovídalo očekávání na základě dat od neočkovaných.“

Institut reagoval na zjištění Andrease Greinachera z Univerzity v Greifswaldu, který 19. března informoval o případech trombocytopenie u očkovaných. Greinacher poskytl svá zjištění jak institutu, tak výrobci.

Institut ovšem hned dodal, že se zatím neprokázala souvislost a že souhlasí s expertní komisí EMA a doporučuje vakcínu dál k očkování. Zmínil však, že očkovaní jsou upozorněni na toto riziko a že lidé, u nichž se náhle po očkování objeví například silné a přetrvávající bolesti hlavy nebo podlitiny, by měli okamžitě vyhledat lékaře.

V Německu evidovali do 19. března po podání 1,6 milionu dávek 13 případů lidí, kteří měli krevní sraženiny v mozku, což je 0,0008 procenta. Jde o dvanáct žen a jednoho muže ve věku od 20 do 63 let. Tyto sraženiny jsou projevem trombocytopenie.

Přestože se jedná o mizivé číslo, je to více, než kolik uváděl 13. března výrobce a evropská léková agentura EMA – tedy 38 případů sraženiny po podání vakcín 18 milionů lidem, což činí 0,0002 procenta. Mělo přitom jít jen o dva případy trombocytopenie a 18 případů sraženin v mozku, které s ní mohou souviset.

V Británií evidovali asi 150 zpráv o trombocytopenii, uvedl British Medical Journal 18. března. Tehdy bylo v Británii naočkováno jednou dávkou 26 milionů lidí, ale naprostá většina byla starší 60 let. Až nyní se začínají očkovat lidé nad 50 let.

Britská regulační agentura MHRA (Medicines and Healthcare Products Regulatory Agency) přitom uvedla, že u vakcíny Pfizer/BioNTech registruje ve Spojeném království dokonce ještě více případů krevních sraženin než u AstraZeneky.

Většina případů byla u žen pod 65 let, které na sraženiny umíraly ve 40 procentech případů, uvedl list The Guardian. První případ se objevil 27. února u 49leté rakouské zdravotní sestry, kterou převezli do Vídně. Měla nízké množství krevních destiček a tomografické vyšetření potvrdilo trombózu u břišních žil arterií. O den později zemřela. V Dánsku na trombocytopenii zemřela po očkování asi 60letá žena. Ze stejných důvodů zemřel i jeden očkovaný v Norsku, kde s trombocytopenií hospitalizovali po očkování tři lidi.

Kanada na základě těchto zjištění v pondělí přestala podávat vakcínu od AstraZeneky lidem mladším 55 let. Důvodem je možné riziko trombóz z rozpadu krevních destiček při trombocytopenii, kdy je napadají bílé krvinky.

„Kvůli možným rizikům je tu závažná nejistota ohledně prospěchu z podávání vakcíny proti covidu-19 od AstraZeneky dospělým lidem pod 55 let,“ uvedla Shelley Deeksová, které je tajemnicí kanadské Národní poradní komise pro imunizaci.

„Nejsou to běžné sraženiny. Mohou způsobit velmi vážné onemocnění mozku a mohou být smrtelné,“ řekl o nemoci, která se označuje jako VIPIT (vakcínou vyvolaní protrombotická autoimunitní trombocytopenie), lékař Abdu Sharkawy kanadské stanici CTV.

Joss Reimer z vakcinačního týmu v Manitobě dodal, že příznaky připomínají často infarkt nebo mrtvici: „Ačkoli jsem stále přesvědčen, že přínosy u všech věkových skupin převažují rizika, nejsem spokojen s dodatkem 'pravděpodobně'. Chci vidět více dat z Evropy, abych přesně věděl, jaký je poměr přínosů a rizik.“

Čeká se hlavně na analýzu dat z Norska, která jsou velmi podrobná.

Šéfka kanadské Národní poradní komise pro imunizaci Caroline Quach-Thenhová dodala: „S touto vakcínou je to nahoru a dolů. Je to jako na horské dráze.“ V Kanadě ale zatím žádný případ tvorby krevních sraženin po podání této vakcíny neevidují. Dostávají ji jen lidé v Ontariu nad 60 let.

Hematologové léčící autoimunitní trombocytopenii uvedli, že může jít o imunitní reakci na podání očkovací látky, při které se ničí vlastní krevní destičky. Objevuje se přitom i u necovidových vakcín, zejména u polyvalentní proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, ale i po očkování proti žloutence nebo chřipce.

Lidé, u nichž se začnou destičky rozpadat, zřejmě mají nějaké genetické predispozice.

Vědci jsou přesvědčeni, že by mechanismus mohl být podobný jako u heparinem indukované trombocytopenie (HIT), kdy podání heparinu spustí imunitní reakci, která vede k poklesu trombocytů a také k hyperkoagulaci. Podobně působí vedle heparinů i jiné léky. Heparin se váže na protein destiček PF4 a u některých lidí se začnou nekontrolovaně tvořit protilátky proti PF4.

U čtyř dříve zdravých lidí, u nichž se po podání vakcíny od AstraZeneky vytvořily život ohrožující sraženiny v mozku, byly zjištěny stejné protilátky proti proteinu krevních destiček PF4 a pokles množství trombocytů u HIT. Dvacet dalších lidí, kteří dostali tuto vakcínu a u nichž se nevytvořily sraženiny, nemělo v krvi zmíněné protilátky proti PF4.

I skupina expertů vedená Andreasem Greinacherem z Univerzity v Greifswaldu uvedla, že se trombocytopenie po podání vakcíny (VIPIT) objevuje při málo obvyklé kombinaci nízkého množství destiček provázené zvýšeným množstvím sraženin, tedy ve stejném případě, kdy se objevuje HIT, uvedl časopis Science. K podobným závěrům došel v Oslu Pål Andre Holme.