Trumpa na Nobelovu cenu za mír počátkem měsíce navrhlo 18 republikánských členů amerického Kongresu s poukazem na prezidentův podíl na uklidnění situace na Korejském poloostrově.  Jihokorejský prezident Mun Če-in už koncem dubna vyjádřil názor, že Trump by měl Nobelovu cenu obdržet.

"Každý si to myslí, ale já bych to nikdy neřekl," řekl americký prezident na briefingu v Bílém domě. Několik týdnů před historickým setkáním se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Singapuru řekl, že jenom doufá, že Spojené státy pomohou dojednat dohodu o odstranění jaderných zbraní ze Severní Koreje a o zastavení severokorejských raketových hrozeb.

Trump byl dojat

Když se Mun o Nobelově ceně pro Trumpa zmínil poprvé, byl americký prezident podle svých slov dojat a poznamenal, že to od jeho jihokorejského protějšku bylo velmi milé. Dodal ale, že především chce vidět pokrok v jednáních se Severní Koreou. "Chci mír. To hlavní, co chci, je mír," prohlásil.

Nominační dopis zaslaný počátkem května Nobelovu výboru do Osla podepsalo 18 republikánských členů amerického Kongresu. Americký prezident by měl podle zákonodárců "obdržet Nobelovu cenu za mír za rok 2019 jako uznání své práce zaměřené na ukončení korejské války a denuklearizaci Korejského poloostrova a za přínos míru v regionu".

Trumpův předchůdce Barack Obama obdržel Nobelovu cenu za mír koncem roku 2009, tedy už v prvním roce svého mandátu, a to za snahy o jaderné odzbrojení, prevenci konfliktů i za aktivity proti globálnímu oteplování. [celá zpráva]

Nobelův výbor byl za toto rozhodnutí kritizován, protože Obama získal ocenění v době, kdy byl spíše ve fázi slibů než nějakých alespoň částečně splněných cílů. I samotný Obama přijal cenu s určitými rozpaky.