Čtveřice také uvedla, že si je vědoma ožehavosti tématu, proto by jejich hypotéza měla být předmětem skutečného vědeckého a nestranného vyšetřování.

Kontroverznosti zveřejněného materiálu si je očividně vědom i časopis Europhysics News, který upozorňuje na to, že text se od běžně zveřejňovaných přísně vědeckých článků odlišuje i tím, že obsahuje spekulace.

Zveřejnění práce však považuje za důležité a připomíná, že odpovědnost za obsah vždy náleží autorům.

Odborníci Steve Jones, Robert Korol, Anthony Szamboti a Ted Walter se v článku 15 let poté: O fyzice pádu vysokých budov věnují pádu obou věží WTC, takzvaných dvojčat, a také budovy číslo sedm Světového obchodního střediska, do které ale žádné letadlo nenarazilo.

Oslabené nosníky

Americký Národní ústav pro normy a technologie (NIST) po dlouholetém vyšetřování dospěl k závěru, že nosníky dvojčat po nárazu letadel a následném požáru byly natolik oslabené, že svou funkci nedokázaly dále plnit. U budovy číslo sedm pak k pádu přispěl několikahodinový požár.

Vědci připomínají, že trojice budov WTC je jediným známým příkladem naprostého strukturálního zhroucení výškových budov na světě, které zapříčinil požár.

„Jediný fenomén, který je schopen vést k takovémuto naprostému zhroucení budov, je procedura známá jako řízená demolice, kdy jsou k záměrnému zničení používány výbušniny či jiná zařízení,” poznamenali.

Trosky jedné ze dvou věží Světového obchodního centra.

Trosky jedné ze dvou věží Světového obchodního centra.

FOTO: Profimedia.cz

„Ačkoli NIST nakonec po několika letech vyšetřování dospěl k závěru, že všechna tři zhroucení (budov) 11. září byla primárně následkem požárů, patnáct let od této události stále více architektů, inženýrů a vědců není tímto vysvětlením přesvědčeno,” dodali.

Žádný jiný mrakodrap se nezřítil následkem požáru

Ve své práci zdůrazňují, že požár běžně nemá dostatečně vysokou teplotu a netrvá tak dlouho, aby tepelně narušil ocelový nosný rám výškových budov. Většina mrakodrapů má navíc protipožární systémy, které brání ohřátí nosníků na kritickou teplotu.

Nosníky jsou dále chráněny nehořlavými materiály a izolací. Nosný systém je navíc naddimenzován, aby v případě lokálních poruch nenastalo zhroucení celé stavby.

V minulosti se odehrála řada dlouhotrvajících požárů mrakodrapů, při kterých nenastalo celkové a ani částečné zhroucení, pokud ke zhroucení přece jen došlo, vždy bylo jen částečné. Příkladem je budova číslo pět WTC, která 11. září 2001 hořela přes osm hodin, přesto se nezhroutila.

V práci odborníci připomněli prohlášení hlavního statika WTC Johna Skillinga z roku 1993. Tehdy po útoku na WTC řekl, že věže byly navrženy speciálně na to, aby ustály náraz velkého dopravního letadla. Uznal sice, že palivo z letounu by způsobilo strašlivý požár, při kterém by zahynulo mnoho lidí, budova by ale zůstala stát.

Nedostatky ve vyšetřování

Vědci opakovaně kritizují postup NIST ve vyšetřování, upozorňují mimo jiné na nedostatečné prověření rychlého, symetrického a volného pádu budovy číslo sedm či chybějící analýzu toho, proč nižší sekce dvojčat nedokázaly zastavit, případně zpomalit pád vyšších pater.

K pádu dvojčat připomínají, že NIST cituje práci českého profesora stavebního inženýrství a materiálových věd Zdeňka Bažanta. Ten se do veřejného povědomí dostal tím, že vypracoval a později rozšířil analýzu kolapsu obou věží.

V závěru textu odborníci zopakovali, že věže WTC jsou první výškové budovy, jejichž pád podle vyšetřování způsobil požár, a že roste počet odborníků, kteří nad závěrečnou zprávou NIST pochybují.

„Naprostá většina důkazů ukazuje na řízenou demolici. Vzhledem k dalekosáhlým dopadům je morálně nezbytné, aby se tato hypotéza stala předmětem skutečného vědeckého a nestranného vyšetřování odpovědných úřadů,” dodali vědci.