"Smrt Cana je potvrzena. Zasadili jsme této organizaci nejtvrdší úder za celou její historii," řekl v televizním projevu kolumbijský prezident. Povstalce vyzval, aby složili zbraně, jinak "skončíte ve vězení nebo v hrobě. "Míru dosáhneme", ujistil prezident.

Pro Santosovu vládu je to velké strategické vítězství. Po svém loňském nástupu do funkce prezident slíbil, že bude pokračovat v tvrdé linii proti povstalcům. Tu držel i jeho předchůdce Álvaro Uribe, jemuž se rovněž podařilo zasadit především FARC několik zásadních porážek.

Lov na Cana trval týden

Armádní operace v pralesní oblasti departementu Cauca trvala ve dvou fázích fakticky týden a skrýše povstalců při ní byly bombardovány i z letounů. Po sedmihodinové bitvě byl nakonec Cano zabit při pokusu uniknout z povstaleckého tábora. Usmrceno bylo i několik dalších povstalců, čtyři byli zajati, napsal kolumbijský deník El Tiempo.

O totožnosti zabitého povstaleckého vůdce neměli pochybnosti už vojáci navzdory tomu, že si oholil svůj tradiční plnovous. Armádním silám se podařilo Cana zlikvidovat při druhém útoku na jeho pralesní skrýš. O několik hodin později identitu potvrdili i soudní patologové.

Televize Al-Džazíra uvedla, že podle nepotvrzených informací byl při operaci zadržen i další velitel FARC.

Ideolog, který nařizoval únosy

Cano, vlastním jménem Guillermo León Sáenz, byl považován spíše za ideologického vůdce a intelektuála než za profesionálního bojovníka. Nicméně vydával například osobně rozkazy k únosům poslanců. V čele FARC stanul v roce 2008 poté, co historický vůdce levičáckých ozbrojenců Manuel Marulanda Vélez zemřel na infarkt.

Na dopadení 63letého Cana kolumbijské úřady vypsaly odměnu pět milionů dolarů.

FARC jsou nejstarší a největší povstaleckou organizací v Kolumbii. Organizace, kterou USA a evropské země zařadily na seznam teroristických uskupení, byla založena v roce 1964. V roce 2002 měly asi 20.000 bojovníků, v současnosti je jejich počet odhadován maximálně na 8000. Na jejich úbytku se podepsaly nejen akce vládních sil, ale také dezerce příslušníků.

Dokonce i kubánský vůdce Fidel Castro svého času prohlásil, že časy, kdy se mohly FARC zmocnit moci se zbraní v ruce, už dávno minuly. Kvůli teroru, obchodu s drogami a únosům pro výkupné se organizace stala mezi Kolumbijci silně nepopulární.

Kolumbijská armáda navíc díky modernizaci ve spolupráci s USA začala být ve svých protiteroristických operacích mnohem účinnější. Za téměř půlstoletí si boje FARC s vládními jednotkami však vyžádaly nejméně 120.000 mrtvých, především civilistů.