Uribe ještě sice neoznámil, že by se o další mandát ucházel, ale naznačil, že chce pokračování své politiky. „Nechci rozšířit svou moc, ale jen umožnit kontinuitu politiky,“ řekl s poukazem na úspěšný boj s levičáckými gerilami a drogovou mafií.

Venezuelský Hugo Chávez i bolivijský Evo Morales si za prodloužení mandátu vysloužili ostrou kritiku.

Honduraského prezidenta Manuela Zelayu stál podobný pokus vládu – poté, co se začal sbližovat s Chávezem a vypsal referendum o možnosti nového mandátu, jej armáda v červnu svrhla. Uribe zatím čelí jen tichému nesouhlasu místní katolické církve a podle agentury AFP i amerického prezidenta Baracka Obamy.

Pozorovatelé ale připomínají, že USA mají na kontinuitě v Kolumbii velký zájem: připravují dohodu o trvalé přítomnosti amerických vojáků na kolumbijských základnách. I když to Washington zdůvodňuje bojem proti drogám, většina zemí kontinentu to ostře odsoudila.