Vědci z Fakulty přírodních věd Univerzity v Buenos Aires Folguera Andres a Victor Ramos zjistili, že největší pohoří na americkém kontinentu není tak klidné, jak se zdá. Některé hory v Andách se podle nich zmenšují, zatímco jiné naopak rostou.

"Zjistili jsme, že části And procházejí cyklem zhroucení, který započal před nějakými šesti milióny let,“ řekl Andres.

Vrcholky hor se snižují v argentinských provinciích Mendoza a Neuquen, zatímco zvyšování probíhá například v San Juanu.

 

Andy žijíargentinský vědec Folguera Andres


Většina světových pohoří je starší než Andy, které se táhnou podél Tichého oceánu v délce 7500 kilometrů. Nacházejí se přitom v oblasti, kde se setkávají dvě tektonické desky a kde se mohou objevit ta nejrozsáhlejší a nejdestruktivnější zemětřesení na Zemi. Oceánské dno podpírá kontinentální šelf, na němž Andy spočívají, ovšem ve zvláštním úhlu.

"Andy vznikly tím, jak se dno Tichého oceánu dostávalo pod jihoamerický kontinent, a to v úhlu zhruba 30 stupňů. Ale na některých místech se oceánské dno zasouvá pod kontinent vodorovně, čímž se zvyšuje tření a horský masiv se nadzvedává, jako je tomu v případě hory Cordillera Blanca v Peru,“ uvedl Andres.

Každých pět až deset miliónů let se ale dno oceánu začne nasouvat pod kontinentální šelf v takovém úhlu, který způsobí kolaps hory, která se nachází nad ním.

"Andy žijí,“ poznamenal geolog.

Mizející Andy?

Teoreticky vzato by celé pohoří And mohlo zmizet. "Ještě před vznikem And byly na jejich místě četné horské řetězce, které se táhly podél jihoamerického pobřeží, a mnohé z nich prošly cykly zhroucení,“ řekl Andres.

V některých případech se zhroucené hory po kolapsu sesunuly do moře. Tento proces vedl před 26 milióny let ke vzniku Drakeova průlivu, který odděluje jihoamerický Hornův mys od antarktických Jižních Shetland.

Podle další teorie by ale obrácený proces mohl stát u zrodu nejvyšších hor Ameriky. Podle Andrese tomu ale brání zemská přitažlivost, jejímž vlivem mohou hory jen stěží vyrůst nad osm kilometrů.

Ať už bude výsledek geologického procesu v Andách jakýkoliv, nedozvíme se o něm dříve než za nějakých dvacet až třicet miliónů let. "To už budou lidé vyvinuti do úplně jiného živočišného druhu,“ předpovídá argentinský geolog.