Článek
Násilnosti propukly v pátek před svítáním poté, co se policie pokusila prolomit blokádu v místě zvaném Curva de Diablo (Ďáblova zatáčka), kde 5000 indiánů zablokovalo těžebním společnostem silnici. Podle protestujících indiánů, zahájila policie do protestujících střílet z vrtulníků. Vůdce indiánů Servando Puerta obvinil vládu z genocidy pokojně protestujících.
Policejní ředitel José Sanchez Farfan naopak tvrdí, že právě indiáni zahájili palbu do policistů a také ostřelovali vládní budovy. Dosud bylo během bojů zabito 25 indiánů a asi 50 utrpělo zranění, policisté mají na své straně devět mrtvých a 45 zraněných.
Policisté čekají na odvoz jednoho zraněného kolegy po bojích s indiány.
"Všichni by měli vědět, že právě teď je 38 policistů drženo jako rukojmí na přečerpávací stanici," prohlásil v noci na sobotu premiér Yehuda Simon na tiskové konferenci v Limě.
Protesty začaly v dubnu
Indiánské kmeny zahájily protesty již v dubnu s cíle přimět parlament k odvolání zákonů, které umožňují těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů. Domorodé obyvatelstvo došlo k závěru, že miliardovými investicemi vesměs zahraničních koncernů ztrácí kontrolu nad svým tradičním životním prostředím a zdroji.
Zástupci indiánů už v polovině května jednali v Limě s předsedou vlády Yehudem Simonem, s dalšími členy kabinetu a také s poslanci, ale bezvýsledně. Vláda v reakci na indiánské protesty vyhlásila v některých okresech Amazonie na dva měsíce výjimečný stav, vývoj však ukázal, že na tomto území nemá reálný vliv.
Prezidenta Garcíu zatím podle průzkumů podporuje asi 30 procent obyvatel, většinou však v městských oblastech, zatímco na venkově je jeho podpora nízká. Snaží se totiž o rozvoj země formou uvolňování trhu pro zahraniční investice do těžby surovin, podle kritiků ale z toho bohatnou jen místní elity a zahraniční podnikatelé. Málo prý ale bojuje proti chudobě, v níž žije 36 procent obyvatel.