Sněmovna 395 hlasy přijala bezezbytku návrh svého povolovacího výboru, podle kterého se odebírá 139 miliónů dolarů (2,8 miliardy korun) z 310 miliónů. Tyto peníze chtěl George Bush použít na přípravné práce na raketových projektech v Evropě.

Fondy pro radarový systém v Česku kongresmani schválili, chybí ale finance pro umístění raket v Polsku. Proti hlasovalo pouze 13 členů sněmovny ovládané demokraty.

Kongres tak učinil v rámci rozsáhlejšího zákona o rozpočtu na obranu, který nicméně zvyšuje celkové výdaje na armádu. Senát, horní komora Kongresu, bude o rozpočtu na obranu hlasovat až po srpnových parlamentních prázdninách.

Počet vojáků se zvýší

V novém rozpočtu zákonodárci navýšili prostředky na nábor nových vojáků - stavy armády se mají zvýšit o 7000 vojáků na celkových 489 000, námořnictvo bude moci přijmout dalších 5000 lidí a zvýšit tak stavy na celkových 180 000. V následujícím roce by se také měly zvýšit platy zaměstnanců americké armády o 3,5 procenta.

Spojené státy chtějí umístit radarovou část své plánované evropské protiraketové základny v ČR a deset antiraket v Polsku, jednání o umístění americké základny v obou zemích ovšem stále pokračují. Definitivní rozhodnutí Prahy a Varšavy, zda budou ochotny mít na svém území americkou základnu, by Washington rád slyšel do konce letošního roku.

Koncem července americká strana nicméně zahájila konkrétní kroky, které by k výstavbě protiraketového štítu v Evropě měly vést, a zadala první kontrakt na přípravné práce pro výstavbu společnosti Boeing. V případě, že se ani po hlasování senátorů na seškrtaném rozpočtu na protiraketovou obranu nic nezmění, bude tento kontrakt zřejmě omezen či pozastaven. Do protiraketového systému má mířit 71,3 miliardy korun

Celkem by projekt amerického protiraketového systému měl stát odhadem až 3,5 miliardy dolarů (71,35 miliardy korun) do roku 2013, kdy by měla být evropská základna dokončena.

Do obranného rozpočtu, jehož návrh byl přijat, nejsou zahrnuty výdaje na válku v Iráku, které mají být ošetřeny ve zvláštním zákonu. Sněmovna reprezentantů nicméně vyšla vstříc požadavkům amerického ministerstva obrany na celkové zvýšení výdajů o 3,5 procenta.

Vojenské výdaje USA mají dosáhnout 459,6 miliardy dolarů (9,35 biliónu korun). Kongres tak návrh Pentagonu překročil o půl procentního bodu.