Stanovení termínu pro stažení vojáků je součástí návrhu normy, jež uvolňuje více než 124 miliard dolarů dodatečných prostředků zejména na boj v Afghánistánu a Iráku. Zahrnutí data odchodu bojových sil do návrhu prosazovali výhradně demokraté. Pro předlohu se vyslovilo 218, proti 212 členů dolní komory amerického Kongresu.

Senát by měl o vlastní verzi tohoto zákona hlasovat patrně už začátkem příštího týdne. Poté budou obě komory muset sladit oba návrhy dohromady. Demokraté mají po listopadových parlamentních volbách kontrolu nad oběma komorami. Bílý dům už jim nicméně dopředu vzkázal, že normu hodlá odmítnout. "To, co zvažují, má nulovou šanci na to stát se zákonem. Je to špatná legislativa, prezident ji bude vetovat," uvedl mluvčí republikánského prezidenta George Bushe Tony Snow.

Sněmovna pro stažení, generál chce více vojáků

Od americko-britské invaze do Iráku uplynuly více než čtyři roky. Stabilita se ale nedostavuje. Válka stála Američany asi 360 miliard dolarů, což je asi 7,5 biliónu korun. Prezident George W. Bush nedávno prohlásil, že je to těžká válka, ale podle něj je možné ji vyhrát. Operace v Bagdádu, jak řekl, je teprve v počátcích.

Velitel amerických jednotek v Iráku generál David Petraeus v březnu 2007 požádal o vyslání dalších 2 500 až 3 000 vojáků do země. S odvoláním na nejmenovaný zdroj Pentagonu to napsal list The Boston Globe. Generál údajně žádá o leteckou jednotku. Posily, o jejichž nasazení v Iráku rozhodl začátkem roku prezident George Bush, by se tím rozšířily na téměř 30 000 lidí.

Britové, největší spojenci USA, se z Iráku pomalu stahují. Velká Británie např. 20. března předala tamním úřadům důležitou základnu v Basře.

V zemi i nadále pokračuje násilí, každý den umírají lidé.