Chlapec jménem Prince se do čerstvě vyhloubené jámy, zakryté pouze obyčejným pytlem, zřítil v pátek večer, když si u ní hrál. Poté, co se místním vesničanům a policistům nepodařilo dítě vytáhnout, povolaly úřady v sobotu na pomoc armádu. Ta poslala ženisty, kteří nejprve vyčistili opuštěnou studnu stojící tři metry od jámy a pak ručně vydlabali chodbu, jíž se k chlapci dostali. Vyvarovali se přitom toho, aby použili těžkou techniku. Ta by totiž mohla způsobit otřesy půdy, jež by nešťastného chlapce mohla zasypat.

Jeho vytažení sledovaly kromě kamer přímo na místě tisíce lidí, kteří šťastný konec dojatě ocenili potleskem. Během záchranářského úsilí byli vesničané a rodiče s Princem v neustálém kontaktu. Do díry tak široké na to, aby se do ní propadlo dítě, ale příliš úzké na to, aby se do ní vešel dospělý člověk, mu po provaze podávali jídlo a mléko. Přesto se chlapec, kterého sledovala kamera zavěšená nad jeho hlavou, neubránil během padesátihodinového zajetí několikrát pláči.

Záběry dítěte se slzami v očích obletěly celý svět a vyvolaly především v domovské Indii velké pohnutí. Televizní stanice přerušovaly své programy a zajišťovaly z místa takřka nepřetržité živé vysílání. Modlitby za záchranu hocha se vedly v hinduistických chrámech, muslimských mešitách, křesťanských kostelech i sikhských svatyních. Obavy o osud chlapce tak na nějakou dobu celou zemi často sužovanou sektářským násilím sjednotily.

Zájem o událost projevili také někteří politici, kteří dorazili přímo na místo, aby záchranářské akci přihlíželi. Podle některých televizních stanic se jim ale pouze dařilo práce zdržovat.