"Jde o předběžné úvahy," uvedl Čírtek s tím, že členské země se v hlídkování nad Lotyšskem, Litvou a Estonskem, které vstoupily do Aliance předloni a nemají vlastní letectvo, střídají po třech měsících a časem může přijít řada i na ČR. O možnosti využít stíhačky pro Pobaltí informovala minulý týden Česká televize.

"V NATO je seznam zemí a jejich kapacit a v tom nynějším - platném do konce roku 2007 - ČR není," řekl Právu Füle. Je sestavován až na půldruhého roku a "spojenci se k jeho aktualizaci vrátí", řekl.

Pomohou Švédové?

Pro Pobaltí jsou vyčleněny vždy čtyři stíhačky, z nichž dvě jsou v záloze. Podle Čírtka by se náklady hradily z rozpočtu resortu obrany, konkrétně jeho kapitoly zahraničních misí, pro které je například letos vyčleněno 1,2 miliardy Kč.

Podle expertních zdrojů si však musí ČR napřed ujasnit logistické otázky se Švédy, od nichž si gripeny pronajala se zadáním chránit svůj vlastní vzdušný prostor, přičemž v Pobaltí by vystala otázka dodatečné pozemní podpory.

Tytéž zdroje však věří ve švédskou vstřícnost, a to jak kvůli vztahům Švédska s pobaltskými republikami, tak pro zcela mimořádnou prezentaci stíhaček Jas-39 Gripen, kterou by česká mise znamenala.