Hlavní obsah

Sochy na Velikonočním ostrově prý označovaly zdroje vody

Právo, Rostislav Matulík

Tajemství záhadných soch „moai“ na Velikonočním ostrově v Tichém oceánu se zřejmě podařilo poodhalit vědcům. Přinejmenším prý nalezli odpověď na otázku, proč sochy stojí právě tam, kde se nacházejí.

Foto: Profimedia.cz

Sochy na Velikonočním ostrově

Článek

Badatelé analyzovali okolí megalitických základen „ahu“, na nichž sochy stojí umístěny. A vyšlo najevo, že ve většině případů se nacházejí u zdrojů podpovrchové pitné vody.

Z toho archeologové usuzují, že velikost plošin i soch odpovídá kvalitě a množství zdrojů. „Lokality stavitelé nevybírali podle iracionálního rituálního klíče, i když nějaký náboženský význam jistě měly. Především však byly součástí života komunity a jejích potřeb,“ řekl listu The Guardian profesor Carl Lipo z Binghamton University ve státě New York.

Chybějí řeky i potoky

Na Velikonočním ostrově, v jazyce domorodců označovaném Rapa Nui, je více než 300 megalitických plošin, které podle vědců budovaly jednotlivé konkurenční komunity. První vznikly zhruba ve 13. století a většinou se nacházely podél pobřeží. Všeobecně se soudilo, že sochy představují kmenové předky. Odborníci si však lámali hlavu nad jejich rozmístěním.

Tým vědců se zaměřil na průzkum východní části ostrova, kde stálo do příchodu evropských námořníků v 19. století 93 megalitů. Zjistili, že lokalizace soch nesouvisí s dostupností obřích kamenů, protože obyvatelé Rapa Nui je uměli přesunovat na značnou vzdálenost.

Profesor Lipo se pak s týmem archeologů zaměřil na to, odkud domorodci získávali vodu, protože na ostrově nejsou stálé řeky či potoky. Podařilo se dokázat, že ji zcela jistě nečerpali z místních jezer, ale z podpovrchových prohlubní a jeskyň u pobřeží, kde se shromažďovala.

„Je to zázrak. Jakmile nastane odliv, z mnoha míst podél pobřeží vyrazí proudy křišťálově čisté vody. Všimli jsme si toho během průzkumu ostrova. Zarazil nás tam pohled na koně popíjející vodu z moře,“ řekl Lipo. Pak už to vše do sebe zapadlo. „Pokaždé, když jsme narazili na zdroj pitné vody, stála tam obří socha. Souvislost se dala předvídat s až úsměvnou přesností,“ říká archeolog.

Experti jsou také přesvědčeni, že jednotlivé vesnice spolu soupeřily ve stavbě monumentálních soch. K této hypotéze se kloní daleko spíše než ke staršímu názoru, že o vodu spolu vedly kruté vyhlazovací války. „Je možné, že rivalita je nějak zakódována i v rysech a velikosti megalitů,“ míní badatel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám