Nemajetní senioři plní polské věznice

Příčin tohoto nepříznivého jevu je několik, a ne vždy jde o úmysl trestnou činností někomu ublížit, nebo se neoprávněně na úkor jiných obohatit. V řadě případů si senioři chtějí jen v jistém smyslu „pomoci“ z nelehké životní situace.

„Ve vězení se důchodcům žije lépe než na svobodě,“ napsala v rozsáhlé analýze Gazeta Wyborcza.

List zároveň dodal, že v Polsku rok od roku přibývají nemajetní senioři, z nichž jistá část krade či páchá jiné trestné činy s tím, že je za to v podstatě nečeká nic hrozného.

Odsouzených nad 60 let je v polských nápravných ústavech v současnosti 11,5 tisíce. To je o dva tisíce více než těch, co z různých příčin ztratili střechu nad hlavou (9,5 tisíce) a potulují se hladoví a špinaví po ulicích či přespávají v různých charitativních noclehárnách.

Nejnižší důchod v Polsku činí podle oficiálních údajů 877 zlotých (5260 Kč), ale ve skutečnosti přes 260 tisíc seniorů dostává značně méně. Rekordmanem se přitom stal penzista, který pobírá jen čtyři groše, v přepočtu asi 25 haléřů. Právě z těchto řad pochází značná část odsouzených.

Pravidelná strava, hygiena a neomezená lékařská péče jednoho vězně stojí stát denně 115 zlotých (690 Kč).

Vězeňský řád to sice neukládá, ale mnozí lékaři vycházejí dlouhodobě nemocným vězňům-seniorům vstříc a ordinují jim vyšetření u specialistů, rehabilitace a v případě potřeby dietní stravu, ale i různé úlevy, o kterých se jim za branami věznice ani nesní.

Ti, kdo dostávají důchod, ho pobírají i ve vězení, kde jim ho z větší části deponují a našetřené peníze jim odevzdají, když se vracejí na svobodu.

Stále větší část starších, mimořádně chudých odsouzených přitom bere pobyt za mřížemi jako v podstatě „ideální důchod“, napsal portál Natemat.pl. „Pracovníci věznic otevřeně hovoří o nemalých počtech vězňů-penzistů, kteří upřednostňují pobyt za mřížemi za čin, který spáchali, před zaplacením peněžitého trestu a strádáním na svobodě,“ dodal.