I když je KLDR známá změnou postojů i tím, že dohody pro ni moc neznamenají, sama schůzka je velkým průlomem a ohromným úspěchem amerického prezidenta. Jedno se už Trumpovi nebude moci nikdy vzít - stal se vůbec prvním americkým prezidentem, který se setkal se severokorejským vůdcem.

K Trumpovu způsobu politiky lze mít řadu výhrad a většinou oprávněných - nadužívá silných výrazů, chová se nevypočitatelně, dokáže znejistit i spojence a šíří okolo sebe chaos - ale v případě Severní Koreje uspěl.

Pochopil, že (...), že s ním nelze jednat jako s neposlušným trucovitým dítětem, které se jen kárá, ale jako s partnerem.

Trump jako první pochopil, že Severní Korea skutečně chce přímá jednání a nekladl jim překážky v podobě nesplnitelných podmínek, za jakých by se mohla uskutečnit, jak to dělali jeho předchůdci.

Nemluvil o lidských právech ani nepožadoval, aby KLDR napřed zlikvidovala své jaderné zbraně. Pochopil, že na to nikdy Pchjongjang nepřistoupí, že s ním nelze jednat jako s neposlušným trucovitým dítětem, které se jen kárá, ale jako s partnerem.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Trump a Kim podepsali historickou dohodu

To neznamená, že by si Trump nekladl tvrdé požadavky, ale splnitelné - především ukončení jaderných a raketových zkoušek. A už to snížilo napětí, zejména když severokorejský režim s velkou pompou zničil jadernou střelnici Pchunggje-ri. Navíc propustil tři vězněné americké občany, což je také výsledek změny politického kurzu obou zemí. [celá zpráva]

Vždyť ještě před rokem stoupalo napětí na hranici konfliktu, když Severní Korea otestovala vodíkovou bombu a mezikontinentální balistickou raketu a hrozila útokem na Guam. Obě strany si vyměňovaly jednu urážku za druhou; Trump Kima označoval za malého rakeťáka na sebevražedné misi a Severní Korea amerického prezidenta za starého senilního muže. Oba se pak chlubili jadernými tlačítky. [celá zpráva]

Kritizovat Trumpa, že dal diktátorovi legitimitu, jak zaznělo z USA, že se s Kimem nemělo zacházet jako rovný s rovným a severokorejské vlajky se neměly objevovat vedle amerických, je farizejské.

Změna kurzu je mnohem důležitější než krátký a obecný text komuniké, který lze vzít spíše jako dobrý rámec pro další jednání. Kim potvrdil ochotu zbavit se jaderných zbraní, Trump zase slíbil severokorejskému režimu bezpečnostní garance. Severní Korea také přislíbila okamžitou repatriaci případných amerických zajatců a předání jejich ostatků. [celá zpráva]

Kritizovat Trumpa, že dal diktátorovi legitimitu, jak zaznělo z USA, že se s Kimem nemělo zacházet jako rovný s rovným a severokorejské vlajky se neměly objevovat vedle amerických, je farizejské. Bez toho by Korejci nejednali. Snít o nějaké lepší dohodě, zahrnující třeba otázku lidských práv, je iluzí, protože podobné dohody musejí být výhodné pro obě strany.

Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un si podali ruce po podepsání společného prohlášení.

Americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un si podali ruce po podepsání společného prohlášení.

FOTO: Jonathan Ernst, Reuters

Taková je politika. A stojí to za to skousnout i kvůli pouhé šanci, že se Severní Korea vzdá jaderných zbraní, i kdyby další jednání zamrzla. Už jejich otevření je ohromný průlom, který se nepodvedl žádnému Trumpovu předchůdci, ať už to byl demokrat, nebo republikán.