Hawking své znalosti předával i široké veřejnosti. Vysoce ceněná je především jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času.

Světoznámý fyzik zemřel v poklidu v noci na středu ve svém domě v Cambridge. Podle BBC o tom informovala jeho rodina.

„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky,” uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě. „Bude nám navždy chybět,” dodali.

Stephen Hawking na snímku z května 2017

Stephen Hawking na snímku z května 2017

FOTO: Philip Toscano, ČTK/AP

V 21 mu lékaři dávali dva roky života

Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, mluvit pak mohl jen díky počítači.

Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci.

Stephen Hawking na snímku z roku 1987

Stephen Hawking na snímku z roku 1987

FOTO: Profimedia.cz

Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.

O Stephenovi Hawkingovi byl natočen film Teorie všeho, který představiteli hlavní role Eddiemu Redmayneovi vynesl Oscara. Světoznámý fyzik se objevil také v populárních seriálech, například v Simpsonech, Teorii velkého třesku nebo Červeném trpaslíkovi.