Z Birminghamu byla i dvojice mužů, které soud loni v prosinci poslal do vězení za podporu terorismu, neboť předali peníze Mohamedovi Abrinimu, podezřelému z podílu na atentátech ve Francii a Belgii.

V Birminghamu žije podle sčítání z roku 2011 přes 213 tisíc muslimů, přes pětinu obyvatel. Proto také panují obavy o rozdělení etnicky rozmanité komunity.

Po útocích policisté provedli razie na několika místech v zemi a jen v Birminghamu zadrželi kvůli podezřením z přípravy teroru pět mužů a dvě ženy. Automobil, které si Khalid Masood k útoku v Londýně pronajal, je z birminghamské pobočky půjčovny Enterprise.

„Souvislost s Birminghamem není náhodná. Džihádisté se tam soustřeďují do pěti uzavřených enkláv,“ shrnul deník Daily Mail.

Kamery musely „zavřít oči“

Masood žil v poslední době v jedné z nich – ačkoli technicky vzato bydlel v Edgbastonu, kulturně spadal spíše do vybydlené a poničené čtvrti Sparkbrook, segregovaného ghetta s minimálním podílem původního bělošského anglického obyvatelstva.

Ještě před sto lety zde cizince představovali především chudí Irové. V 60. letech se ale objevili první Indové a části Birminghamu se začaly nenávratně měnit. Nyní Sparkbrook obývají převážně muslimové z Pákistánu, Bangladéše a Kašmíru. Vzniklo zde také 22 mešit.

Terorista z Londýna Khalid Masood

Terorista z Londýna Khalid Masood

FOTO: Metropolitan Police/Handout , Reuters

Když v roce 2008 nainstalovala policie bezpečnostní kamery a automatické čtečky espézetek, zdůvodnila to vysokým počtem ukradených aut.

Šlo ovšem o protiteroristické opatření. Když se tato informace provalila, policie se musela muslimům omluvit a kamery zakryla černá stínítka. Mnozí místní si dodnes myslí, že monitorovací program měl opodstatnění.

V Birminghamu žije vysoký počet kašmírských militantů, kteří se dokonce pokusili infiltrovat do místních škol a prosadit islám do osnov. Skandál se vyšetřoval v roce 2014 a birminghamští zastupitelé přiznali, že nad problémem přivírali oči, jen aby je nikdo neobvinil z rasismu.