Článek
Dvoutýdenní konference měla skončit už v pátek, ale byla prodloužena přinejmenším do sobotního dopoledne. Zatím fakticky jediným hmatatelným výsledkem je ujednání o nových pravidlech ochrany deštných pralesů. "Ohledně financí nebylo dosaženo žádné dohody," řekla novinářům venezuelská delegátka Claudia Salernová, která zastupuje skupinu rozvojových států včetně Číny.
Průmyslově vyspělé země, které v roce 2009 slíbily investovat po roce 2020 do zmírnění dopadu klimatických změn 100 miliard dolarů ročně (přes dva bilióny Kč), zatím odmítají stanovit finanční cíle na léta 2013 až 2019. Návrh závěrečného dokumentu jen vyzývá rozvinuté státy, aby finanční pomoc v tomto období oproti nynějšímu stavu zvýšily.
Nedaří se domluvit ani na financování
Předmětem sporů je i takzvaný varšavský mechanismus, který má rozvojovým zemím pomoci vyrovnat se se škodami způsobenými extrémním suchem, vedrem a záplavami. Zatímco rozvinuté státy trvají na tom, že tato finanční pomoc bude součástí 100 miliard dolarů slíbených na období po roce 2020, rozvojové státy žádají oddělené financování.
Mnoho delegátů na konferenci rovněž požaduje, aby bylo stanoveno, kdy státy zveřejní své dlouhodobé plány na omezení emise skleníkových plynů. Tyto údaje by měly být k dispozici před příští konferencí OSN o změnách klimatu, která se v roce 2015 uskuteční v Paříži. Na tomto jednání má být přijata nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, která vstoupí v platnost v roce 2020.
Schválený text počítá podle agentury Reuters s tím, že státy by své závazky měly oznámit do konce prvního čtvrtletí 2015, pokud toho budou schopny.