Lukovičovo dobrovolné vydání oznámil místní televizi RTS vysoce postavený policejní důstojník Miroslav Miloševič. Lukovič, zvaný též Legija, se policistům vzdal na předměstí Bělehradu a podle očekávání by měl být převezen do hlavní městské věznice.

Lukovič se do bývalé Jugoslávie vrátil v devadesátých letech. Ve válce bojoval ve speciální jednotce Tiger pod velením pozdějšího šéfa srbského podsvětí Zeljko Raznatoviče Arkana. V roce 1994 se jednotka Tiger stala součástí speciálního policejního oddílu JSO, kterou v roce 1991 založil tehdejší srbský prezident Slobodan Miloševič.

Přežil Miloševičův pád v roce 2000. O rok později však byl z jednotky vyhozen kvůli nejrůznějším incidentům. Lukovič byl za strůjce atentátu označen krátce po usmrcení Djindiče 12. března 2003. Vražda srbského premiéra byla mimo jiné odplatou za vydání bývalého jugoslávského prezidenta Miloševiče haagskému soudu v červnu 2002.